DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
Bohuslav Martinů
Česká mincovna vydává novou pamětní medaili z ryzího stříbra. Nová medaile je věnována osobnosti skladatele Bohuslava Martinů.
Jablonec nad Nisou - Česká mincovna vydává novou pamětní medaili z ryzího stříbra. Nová medaile je věnována osobnosti skladatele Bohuslava Martinů.
Buhuslav Martinů byl světově proslulým českým hudebním skladatelem moderny 20.století. Jeho umělecký vývoj prošel od impresionismu přes neoklasicismus, expresionismus a inspiraci jazzem až k ryze vlastnímu kompozičnímu stylu.
Jeho tvorba dosáhla asi 300 skladeb, většina z nich byla vydána ve světových nakladatelstvích a hrána po celém světě.
Tato nová česká pamětní medaile je zároveň věnována Poličce. Rodišti Bohuslava Martinů.
Medaile je ražena ze stříbra nejvyšší ryzosti 999/1000. Má průměr 50 mm a váží 42 gramů. Náklad těchto medailí je přísně omezen na 1.000 ks, které se razí v provedení špičková kvalita.
Autorem výtvarného návrhu této medaile je pan Jaroslav Bejvl. Rytecké úpravy provedl Lubomír Lietava. Minci razila Česká mincovna.
Ze světa kovových známek (18) Kovová vojenská platidla a známky
Vojska ať občanská či profesionální vždy provázely peníze.
Čas od času byla vojenská pokladna nucena uchýlit se s výplatou žoldu nebo při nákupech proviantu od obchodníků z rozličných příčin k provizoriu a vydat vlastní kreditní platidla. Ve vojenském prostředí rovněž vznikaly specifické platební prostředky, jež byly ušité na míru prostředí, v němž vznikly a obíhaly. Nejvíce ražeb spojených s armádou bylo vydáno v militantním Německu, zejména v době Viléma II. a za II. světové války. Řada z nich nemá patrně jinde obdoby.
O měděných denárech Septimia Severa (193-211) se traduje, že byly ražené pro římská vojska táhnoucí do pole proti barbarům, a to z prozaických důvodů. Když padla vojenská pokladna s mědí do rukou barbarů, nedošlo pro stát k velké újmě. Na konci vojenské kampaně byly denáry z obecného kovu navrátivším se legionářům vyměněny za stříbrné.
RIC1 žádné měděné denáry přímo nezmiňuje, uvádí jen postříbřené denáry ze závěru vlády Septimia Severa z roku 209. Ve skutečnosti to tedy byly suberátní mince, některé snad i dobové padělky2 (obr. 1).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
