DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
IDENTIT (=ANATOMIE) BANKOVEK Základní přehled (2)
Anatomie bankovek je věc složitá a dala by se o ní napsat celá kniha.
Proto se nám téma nevešlo do minulého čísla. Na tomto místě přinášíme dokončení tématu.
[A] 10 – sekundární znaky bankovky - mezi tyto prvky bankovek lze zařadit soutiskové značky a jinou sekundární výbavu bankovek, poskytující obecně vyšší stupeň ochrany; jde především o holografii, metalizaci, foliovou ražbu, polychromatické konfety, iridiscenci, třpytivou metalizaci, latentní obraz, opticky proměnlivou barvu s polarizačními efekty, profilometrické prvky, polymerové nebo durasefové okna (viz níže), ochranné znaky (ornamenty) a další.
10a– soutisková značna [A] 11; obrazec, který při pohledu v bílém světle na A a pohledu na R tvoří ucelený obraz, znak, který označujeme jako tzv. průsvitový obrazec
10b – holografie bankovek je reprezentována přítomností kovových mikročástic na povrchu určité plochy bankovek, na kterou je přenášena z foliového podkladu. Z kovů jsou nejčastěji zastoupeny pigmenty bronzu a hliníku, ale mohou být zastoupeny i další kovy (viz dále). Nejjednodušší charakteristika holografie (z řeckého holos - úplný a grafie - záznam) je, že se jedná o vyspělou formu záznamu obrazu, která umožňuje zpětně zachytit jeho trojrozměrnou strukturu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (5) Monarchové na bankovkách
V dalším díle tohoto seriálu se zaměříme na fenomén panovníků, tedy motivem velmi oblíbeným a tedy i častým.
Přemysl Otakar I.
Přemysl Otakar I. se narodil kolem roku 1155 coby čtvrtý syn budoucího krále a českého knížete Vladislava II. V letech 1173 až 1179 pobýval ve vyhnanství na dvoře míšenských Wettigů, kde se oženil s Adlétou Míšeňskou. Po návratu do Čech podporoval vládnoucího bratra Bedřicha, na jehož straně zvítězil ještě téhož roku v bitvě u Loděnice nad Konrádem Otou. Po Bedřichově smrti a odstoupení knížete Václava II. usedl roku 1192 na knížecí stolec. Vyhrocené vztahy s pražským biskupem a císařem Jindřichem IV. však už následující rok vyústili v Přemyslův vynucený odchod ze země a na uvolněný stolec usedá sám biskup Jindřich Břetislav. Po urovnání sporu s císařem a smrti Jindřicha Břetislava se vrací roku 1197 do Čech a opětovně se ujímá vlády. S podporou Filipa Švábského, bratra zemřelého císaře Friedricha Barbarossy, získává 15. srpna 1198 královskou korunu. Za podporu v boji o císařskou korunu mu poté 26. září 1212 uděluje Fridrich II. Štaufský tzv. Zlatou bulu sicilskou, kterou potvrdil dědičnost královské hodnosti Čechách a upevnil vztah země k říši.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.