Mincovna

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Aboriginské umění - dobrá investice
Přestože tradice umělecké tvořivosti původních obyvatel Austrálie je dlouhá minimálně neuvěřitelných 50 tisíc let, byla až donedávna laikům i historikům zcela neznámá.



Zájem o toto australské umění je velký a zahraniční návštěvníci utratí přibližně 60-70 miliónů australských dolarů za nákup různých uměleckých artefaktů. Aboriginské umění je mezinárodně známé a uznávané díky svému typickému designu a speciálními prvky. Toto umění je skvělým prodejním artiklem díky své unikátnosti a exotickému stylu.

Aboriginské výtvarné umění proniklo i na oficiální australské mince. Vyobrazení nejznámějších australských zvířat v tomto stylu můžete nyní obdivovat na stránkách www.Au-mince, které představují tyto nové zlaté, stříbrné a platinové mince.





ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (46)
Známky Žatce IV – Žatecké chmelové známky

V pojednání o účelových známkách ze Žatce nemohou chybět chmelové známky. Jelikož se pěstováním chmele ve městě zabývaly stovky lidí, o potenciální vydavatele známek není nouze.

Vysokému počtu městských chmelařů se není co divit. V žatecké známkovně chmele byl chmel podle své provenience dělen na tři kategorie. Na prvním místě byl žatecký městský chmel, který byl ceněn nejvýše. Druhé kategorie byl okresní chmel původem z obcí na území okresu Žatec a až třetí byl takzvaný krajský chmel, kam spadal chmel hlavně z českých pěstitelských oblastí Lounska a Rakovnicka. České obce tak byly pro svou územní příslušnost diskriminované, což vzbuzovalo přirozeně nevoli.Žatec je městem, kde patrně v Čechách vznikl samotný fenomén strojně ražených chmelových známek, a to pravděpodobně ještě před tím, než v Žatci inzeroval ražbu známek chebský rytec Alexander Quintus. Chmelové česací známky přinesla především změna ve způsobu pěstování a hlavně sklizně chmele, k níž postupně docházelo teprve ve čtvrtém kvartálu 19. století. K evidenci úkolově pojaté práce se osvědčily kovové známky. Kdo ty nejstarší na Žatecku razil, není známo.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU