Nejkrásnější medailony.

Nejkrásnější medailony

NEJKRÁSNĚJŠÍ MEDAILONY
( 30 produktů v prodeji. )

Počátkem roku 1999 byla ve Spojených státech amerických vyhodnocena porotou znalců, složenou z ředitelů mincoven, umělců věnujících se mincovní tvorbě, numismatiků a pracovníků muzeí, soutěž Mince roku 1999. Prestižní soutěž Mince roku pravidelně pořádá časopis WORLD COIN NEWS a nakladatelství Krause Publication. Ceny za nejlepší mince roku 1999 byly předány v srpnu toho roku v Cobb Galleria Center v Atlantě. Česká republika získala první cenu v kategorii nejkrásnější zlatá mince roku za minci v hodnotě 10.000 Kč ze sady Karel IV. ročník 1999. Námět této mince je věnován založení Nového Města pražského. Na lícní straně této mince je volná kompozice českého lva, moravské a slezské orlice v gotických štítech a svatováclavská koruna. Pozadí tvoří dobový ornament v podobě kosočtvercových polí s rozetkami uprostřed. Na rubové straně mince je na pozadí gotických fiál portrét Karla IV. z votivní desky Jana Očka z Vlašimi. Doplňují ho vyobrazení dobové pečeti Nového Města pražského, císařské pečeti Karla IV. a pražského groše. Vladimír Oppl (* 19. ledna 1953 Ústí nad Labem) je český akademický sochař a medailér. K jeho nejznámějším realizovaným návrhům patří Řád Tomáše Garrigua Masaryka, český oběžný padesátihaléř nebo česká oběžná dvacetikoruna. V roce 1996 vytvořil žulového lva pod sochou Jana Žižky na Vítkově. Je též autorem pamětní mince Nové Město pražské ze sady Karel IV., která byla na přelomu tisíciletí oceněna jako nejkrásnější zlatá mince světa. Dalšími motivy jsou královská pečeť Karla IV., císařské a královské symboly a Karlštejn, místo uložení korunovačních klenotů. Autorská práva na ražbu těchto nádherných gotických motivů získala Pražská mincovna a.s.

NÁRODNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ 90. výročí vzniku
Vyhlášením nezávislosti přestala Rakousko-Uherská banka (RUB) vykonávat funkci emisního úřadu na odtrženém území Slovenska a Českých zemí.

Plynulost peněžního oběhu v prvních letech zajišťoval Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF), který byl následně roku 1926 nahrazen nově vzniklou Národní bankou Československou, jejíž devadesáté výročí vzniku si letos připomínáme.

Rakousko-Uhersko se koncem, války stále více potýkalo nejen s narůstajícím množstvím nekrytého oběživa, ale i vysokým zadlužením. Pro krytí vládních výdajů byl stát nucen stáhnout z RUB nejen většinu zlatých zásob, ale díky válečným půjčkám vzrostl i dluh vlády u domácích a zahraničních věřitelů. Celkem došlo k emisi 21 válečných půjček, z nichž 8 bylo rakouských a 13 uherských o celkové hodnotě 54 mld. K. Určitý problém představoval mimo jiné i dluh na devizovém trhu vůči zahraničním věřitelům, které rovněž po zániku Rakousko-Uherska přešly na nástupnické státy. Uvolněná měnová politika měla dále za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad1 Rakousko-Uherské banky 1,589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během pouhých čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.

Neustadt an der Aisch
Vzácný městský fenik

Starší dějiny města Neustadt an der Aisch se většinou rozdělují na čtyři části. První období zahrnuje časový úsek od nejstarších dob až po postoupení města norimberskému purkrabství v roce 1285. Druhé období představuje Neustadt pod vládou norimberských purkrabí a markrabích z Baireuthu (Brandenburg) od roku 1285 do roku 1791. Třetí období zahrnuje události z let 1791-1810, kdy bylo město pod pruskou královskou svrchovaností a čtvrté po roce 1810, kdy bylo včleněno do bavorského království.

Město Neustadt an der Aisch ležící dnes v německé spolkové zemi Bavorsko (Bayern), vládní okres střední Franky (Mittelfranken), okres Neustadt an der Aisch–Bad Windsheim má přes 12 tisíc obyvatel. Kromě toho, že je sídlem okresu, je i v ýznamným hospodářským a kulturním centrem západní části středních Frank. První písemná zmínka o něm pochází přibližně z poloviny 8. století. Jeho historie tak plyne již téměř třináct století. Již v letech 741/742 je v souvislosti s placením desátků nově zřízenému biskupství Würzburg připomínán francký královský dvorec Riedfeld ležící u brodu přes řeku Aisch na staré obchodní a vojenské cestě vedoucí z Frankfurtu nad Mohanem do Norimberka.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU