MODERNÍ CHRÁMOVÉ PŮLŠEKELY
Dvě kuriozní ražby
O tyrských šekelech, které byly přijímány jako dary jeruzalémskému Chrámu, jsem psal v článku Jidášových třicet stříbrných – Peníze v Ježíšově době, který vyšel na str. 8–11 tohoto časopisu M&B 2/2014.
Biblické přikázání o dávce (daru) Hospodinu o váze půl šekelu stříbra, kterou byl povinnen dát každý židovský muž starší dvaceti let, uvádí kniha Exodus 30, 13. Toto stříbro, později, v období 2. Chrámu i mince, sloužilo především na koupi obětních zvířat pro přinášení každodenní chrámové oběti a na další bohoslužebné potřeby. Půlšekelová stříbrná mince z doby pr vního protiřímského povstání. Mince byla ražena ve druhém roce povstání, tj. r. 67 nl. Avers s větvičkou tří granátov ých jablek a opisem „Jerušalajim hakedoša – Svatý Jeruzalém“. Revers s vyobrazením oltáře a nad ním písmena „šin, bet“, což je zkratka slov „druhý rok“ (povstání) a opisem „chací hašekel – půl šekelu“. Od roku 70 nl. jeruzalémský Chrám neexistuje, neboť byl zničen Titovým vojskem, což představovalo tragické završení pr vního protiřímského povstání, o němž píše též židovský historik a spisovatel Josephus Flavius ve svém díle Válka židovská.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
FINANČNÍ POMĚRY V OLOMOUCI na počátku 15. století ve světle židovského rejstříku
Studiu veřejných financí se v posledních letech věnuje v Evropě značná pozornost.
Důležitá úloha zde náleží městu a postavení městských elit, které dnes stejně jako v minulosti ovlivňují způsob vedení městských financí, zejména městských fiskálních systémů. Prostor pro jiné prostředníky finanční politiky ve městě závisí pak na tom, nakolik jsou městské elity schopny monopolizovat vládu nad městem.
Politické a ekonomické problémy Moravského markrabství v 15. století měly nepříznivý dopad nejen na samotný fiskální systém, zejména vypisováním nových daní a zvyšováním daňového břemene k pokrytí rostoucího městského veřejného dluhu. Finanční krize, bankroty a finanční reformy měly také dopad na účast měšťanů a cechů při provádění městské fiskální politiky, jež byla spojena s politickou emancipací městského stavu. Obecně platí, že finanční krize se objeví tehdy, když strukturální výdaje převýší běžné fiskální příjmy a znemožní půjčit si peníze na pokrytí běžných finančních závazků. Dopad krize na veřejné finance a jejich správu spočívá pak v tom, že město je nuceno využít svých finančních rezerv. Tento neustále rostoucí tlak na městské finance vedl v minulosti ke zvyšování nepřímých daní nutných na pokrytí vzniklého dluhu způsobeného prodejem ročních rent.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
