Medaile roku 2011 Stříbrná medaile První pražská tramvaj
Česká mincovna je již tradičním účastníkem soutěže Medaile roku, kterou každoročně vyhlašuje časopis Mince a bankovky.
Nejúspěšnější „soutěžící“ se v letošním klání stala stříbrná medaile emitovaná při příležitosti 135. výročí zahájení provozu první koněspřežné tramvaje v Praze. Výrobou vítězného návrhu pověřila jablonecká mincovna akademického sochaře Zbyňka Fojtů.
Vraťme se do Prahy sedmdesátých let 19. století, kde švihnutí biče odstartovalo provoz první koněspřežné tramvaje, takzvané koňky. Tramvajový vůz tažený koňmi se poprvé rozjel od řetězového mostu císaře Františka I. (na místě dnešního mostu Legií) kolem staveniště Národního divadla směrem k Invalidovně do Karlína.
První pražské tramvaje byly taženy koňským spřežením po dřevěných kolejích pobitých plechem a dosahovaly průměrné rychlosti osmi kilometrů za hodinu. Zpočátku Prahou projížděla tramvaj uzpůsobená celoročnímu provozu, teprve později byla do provozu nasazena i letní varianta vozů. Jak taková tramvaj vypadala, můžeme vidět na Medaili roku 2011
„Na averzní straně medaile je výjev z dobové rytiny z roku 1875, kdy byl provoz ,koňky‘ zahájen. Pod tramvají s koňmi je znázorněn detail kola s brzdicím systémem. Reliéf je doplněn textem 135 LET OD ZAHÁJENÍ PROVOZU PRVNÍ PRAŽSKÉ TRAMVAJE a údaji o ryzosti,“ popisuje vyobrazení na averzní straně medaile obchodní ředitel České mincovny Tomasz Surdy a dodává: „Na reverzní straně je vyobrazen vůz tramvaje pro celoroční, ale hlavně zimní provoz. V pozadí je zachycen detail první jízdenky. V opisu je umístěno datum zahájení provozu 23. 9. 1875, označení mincovny, punc a značka autora Zbyňka Fojtů.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Výrobní defekty na mincích (1) Stručný pohled do historie výroby mincí
Mincovní technika je vždy charakteristická pro určité historické období a mění se s technickým pokrokem.
Budeme se proto nejprve zabývat způsoby odpovídajícími dobové technické úrovni, kterými bylo zejména v našich historických zemích v průběhu desíti staletí v mincovnách zajišťováno mincovní dílo. Konečným produktem tohoto souboru na sebe navazujících výrobních činností byla ražená mince.
Mincovní dílo se zjednodušeně řečeno skládalo ze třech základních fází: A - přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání), B – mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení) a C – pregéřské (ražení mincí). Dříve než se mohlo přistoupit k finální fázi celého náročného technologického procesu tj. k vlastní ražbě mincí, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila a dodala mincovní razidla. Je pochopitelné, že i výroba razidel prošla v průběhu staletí řadou proměn – od puncovní techniky 10. století, přes umělecky vrcholnou dobu rytých obrazů českých denárů 12. století zpět k puncovní technice doby grošové a tolarové až ke strojové výrobě již velmi blízké té dnešní. Pokud se týká vlastní ražby mincí i ona prošla složitým vývojem od ruční ražby přes první jednouché stroje k technicky vyspělým mechanickým ražebním lisům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.