Stříbrná mince k výročí rozluštění chetitštiny
200 Kč 2015
Počátkem 20. století byl v Malé Asii objeven velký archiv patřící bývalým chetitským králům obsahující neznámou řeč, se kterou si badatelé nevěděli rady. Bedřich Hrozný, patrně nejvýznamnější český orientalista, přijal pozvání do Istanbulu, aby zpracovával klínopisné texty. Se svým objevem vystoupil na přednášce „Rozluštění chetitského problému“, kde také přednesl první větu, kterou rozluštil: „Nyní chléb budete jísti, vodu pak budete píti.“ Výsledky svého bádání následně shrnul v knize „Jazyk Chetitů“, která se stala jedním z nejvýznamnějších milníků v dějinách světové orientalistiky. Česká národní banka vydává pamětní stříbrnou minci k 100. výročí rozluštění chetitštiny českým orientalistou Bedřichem Hrozným. Mince o nominální hodnotě 200 Kč bude je prodeji od 3. června 2015.
V listopadu 2013 vyhlásila ČNB soutěž na pamětní stříbrnou minci ke 100. výročí rozluštění chetitštiny Bedřichem Hrozným. Soutěže se zúčastnilo 20 výtvarníků, kteří předložili celkem 40 sádrových modelů. Vyhodnocení soutěže uskutečnila dne 28. ledna 2014 Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Jako odborný poradce se vyhodnocení soutěže zúčastnil Ondřej Rašín, ředitel Muzea Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Úvod do grošového období (7) Technologie výroby mince a numismatická terminologie
Pro období vrcholného středověku lze mincovní výrobu shrnout takto: Drahý kov byl po příchodu do mincovny dále zpracováván dočišťováním od zbytkových příměsí z hutní výroby.
Následovalo legování, zpravidla přídavkem mědi, pro získání mincovní slitiny o zákonem předepsané ryzosti.
Takto získaná slitina byla odlévaná do tzv. barchanu – zvláštní plátěné formy smáčené vodou. Po následujícím nutném žíhání byl odlitek – tzv. cán, roztepán do podoby pásku (plechu), z něhož mincíři vystřihovali již konkrétní polotovar pro ražbu – nejčastěji kruhový, ale např. i čtverhranného tvaru (mince s tzv. čtyřrázem).
Takto získaný polotovar, nazývaný dobovou terminologií střížkem, byl podroben dalším technologickým operacím, klopování a kvečování, jejichž účelem bylo otupení otřepů po obvodu a vyrovnání stříháním pokrouceného střížku. Po následném žíhání byla ještě zařazena operace bělení, kdy byly výrobní polotovary zbavovány okují vzniklých během žíhání, očištěny od nežádoucích nečistot a chemickou cestou byla vytvořena tenká povrchová vrstva jakostnějšího kovu.
Završením náročného technologického procesu výroby mince byla ražba. Dříve než k ní mohli přistoupit, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila mincovní razidla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011