DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
JIŽNÍ KOREA 5000 WON
Pick#55a [2006]
Monetární systém v Jižní Koreji má od roku 1949 poměrně bohatou a mnohdy překotnou historii. První bankovky v rozsahu nominální hodnoty 5–1000 won vydala Bank of Chosen v roce 1949 a 1950. Vzhledem k devalvaci tohoto tzv. prvního jihokorejského wonu byla tato měna v roce 1953 nahrazena měnovým systémem hwan.
Vzájemný přepočet odpovídal poměru 1 hwan = 100 wonů. Hwan byl nominálně rozdělen do 100 jeonů (=čchonů). Bankovka o nejnižší hodnotě odpovídala 10 hwan. I tato měnová soustava trpěla inflací, díky čemuž došlo k sérii devalvací. To vedlo k tomu, že se jihokorejská banka rozhodla v roce 1962 navrátit k původní měnové jednotce won, která v Jižní Koreji platí do současné doby. V tomto případě změny měnové jednotky se zpětně 10 hwan vyměňovalo za 1 won. Měnové jednotky hwan a won byly paralelními až do roku 1975. Současný jihokorejský won se rozděluje na 100 jeonů (1/100). Ty se prakticky nepoužívají a jejich využití je pouze pro případ přepočtu cizích měn. Od roku 1997 je totiž jihokorejský won volně směnitelnou měnou. Podle ISO 4217 má won mezinárodní kód KRW a rovněž mezinárodně respektovaný symbol ₩.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
NÁRODNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ 90. výročí vzniku
Vyhlášením nezávislosti přestala Rakousko-Uherská banka (RUB) vykonávat funkci emisního úřadu na odtrženém území Slovenska a Českých zemí.
Plynulost peněžního oběhu v prvních letech zajišťoval Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF), který byl následně roku 1926 nahrazen nově vzniklou Národní bankou Československou, jejíž devadesáté výročí vzniku si letos připomínáme.
Rakousko-Uhersko se koncem, války stále více potýkalo nejen s narůstajícím množstvím nekrytého oběživa, ale i vysokým zadlužením. Pro krytí vládních výdajů byl stát nucen stáhnout z RUB nejen většinu zlatých zásob, ale díky válečným půjčkám vzrostl i dluh vlády u domácích a zahraničních věřitelů. Celkem došlo k emisi 21 válečných půjček, z nichž 8 bylo rakouských a 13 uherských o celkové hodnotě 54 mld. K. Určitý problém představoval mimo jiné i dluh na devizovém trhu vůči zahraničním věřitelům, které rovněž po zániku Rakousko-Uherska přešly na nástupnické státy. Uvolněná měnová politika měla dále za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad1 Rakousko-Uherské banky 1,589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během pouhých čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.