Poslední mince 2013 Dokončení emise letošního roku
Stejně tak, jako toto číslo je pro letošní rok poslední, uzavřela své emise pro tento rok i Česká národní banka.
Sběratelé mohou do svých sbírek získat dvě nové dvousetkoruny a zlatou desetitisícovku. Mince vyrazila Česká mincovna.
Josef Bican
Od 11. září 2013 je k dispozici pamětní dvoustovka k výročí sto let od narození legendárního fotbalisty Josefa Bicana. Na lícní straně stříbrné mince je zobrazen slavný fotbalista v dresu fotbalového klubu Slavia na pozadí děleného štítu s pěticípou hvězdou. Na rubové straně mince je Bicanův portrét. Podoba této pamětní mince vzešla ze soutěže, kterou ČNB vyhlásila v březnu 2012. Zúčastnilo se jí 21 výtvarníků s celkem 30 návrhy. Vítězem soutěže a autorem podoby mince se stal Petr Horák.
Česká národní banka vydá do oběhu celkem 21 100 kusů mincí, z toho 14 300 kusů ve špičkové kvalitě s leštěným polem a matovým reliéfem a 6800 kusů v běžné kvalitě.
Celý článek naleznete v časopice Mince a bankovky č. 6/2013.
Mezinárodní rok astronomie
Když vynikající italský matematik a fyzik Galileo Galilei zamířil k obloze v létě r. 1609 dalekohled, který si sám postavil, sepsal o tom zprávu nazvanou "Nebeský posel".
Praha, Vídeň - Za týden se vytištěná publikace dostala z Itálie do Prahy, kde si ji astronom Johannes Kepler. Ten v té době působil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II. Kepler pak vydal téhož roku v Praze publikaci "Rozprava s Nebeským poslem", která opět putovala pomocí kurýrů na koních přes Alpy zpět do Benátek ke Galileimu.
V roce 2009 si nejenom astronomové ale i široká veřejnost připomene zakladatelské dílo obou hvězdářů, ale též nesmírný pokrok astronomie za uplynulá čtyři století. Mezinárodní astronomický rok (IYA 2009) bude v Česku doprovázet řada soutěží. IYA 2009 vyhlásily UNESCO a Mezinárodní astronomická unie na počest 400. výročí prvního pozorování oblohy dalekohledem, které uskutečnil italský astronom Galileo Galilei.
Vedle českých mincí věnovaných J. Keplerovi zaujem českou numismatickou veřejnost i nová rakouská bimetalová mince. Bimetalová mince se skládá z vnějšího stříbrného prstence a pozlaceného jádra, které je tvořeno velmi vzácným prvkem, kterým je niob.
Niob je na Zemi poměrně vzácný, jeho obsah v zemské kůře se odhaduje na 15 -25 mg/kg. Koncentrace v mořské vodě je velmi nízká, odhaduje se na přibližně 0,000 01 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom niobu na 40 miliard atomů vodíku. Niob má široké využití: je součástí ušlechtilé oceli, používá se v klenotnictví a medicíně. Slitiny niobu s cínem a titanem se používají pro výrobu supravodivých magnetů, které jsou schopné vyrobit velmi silné magnetické pole.
Minci razí rakouská mincovna ve Vídni a na český sběratelský trh ji dováží Zlaté Mince - Numismatika.
Minci si můžete pohlédnout na této stránce, kde jsou taky uvedeny její technická data:
PRAŽSKÁ MINCOVNA