Václav II. Medaile k výročí korunovace
Korunovace českého krále Václava II. je motivem nové stříbrné pamětní medaile, kterou podle návrhu akademického sochaře Zbyňka Fojtů vyrazila Pražská mincovna a. s. Novinka je sběratelům dostupná od poloviny ledna.
Pamětní medaile Korunovace Václava II. je v yražena z čistého stříbra o hmotnost jedné trojské unce, což je přibližně 31,1 gramu.
„Dominantu lícní strany t voří centrálně umístěný detail okna z kláštera cisterciaček na Starém Brně, který založila Václavova manželka Eliška Rejčka,“ popsal novinku autor návrhu sochař a medailér Zbyněk Fojtů. Motiv doplňují dva zemské znaky: na levé straně český lev,
na pravé pak polská orlice. „Rubovou stranu zdobí postava krále Václava v mladém věku s královským jablkem a žezlem v rukou,“ dodal Fojtů a poukázal na mincovní okraj, který kopíruje nápis KORUNOVACE VÁCLAVA II. ČESKÝM KRÁLEM, doplněný o letopočet královy korunovace, jímž byl rok 1297.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
Ze světa kovových známek (24)
Známky šlechty v Čechách (2)
Devatenácté století bylo v Rakousko-Uhersku na udělování šlechtických titulů více než štědré. Snad v žádném období monarchie nebylo uděleno tolik nobilitací. Nositelé vysokých řádů, např. řádu Železné koruny (II. a III. stupeň), mohli zažádat o baronský (svobodný pán) či rytířský titul automaticky.
Do baronského stavu bý vali pov yšováni v XIX. století v ýznamní průmyslníci1, kupříkladu svob. pán František Ringhof fer ml. (1844-1909), majitel slévárny a továrny na v ýrobu železničních vagónů na Smíchově. Na základě udělení druhého stupně řádu Železné koruny roku 1902 se mohl o titul svobodný pán ucházet významný pivovarník Anton Dreher mladší (1849-1921). Na četných známkách, které vydali, však udělení šlechtického titulu nikterak uvedeno není. Nová šlechta se často honosila okázalými „rodovými“ erby, které jsou v několika případech v yobrazené i na účelov ých známkách. Rodov ý erb je to jediné, čím jsou uváděni na sv ých známkách užívaných v textilních továrnách baroni Klingerové (obr. 1), jimž byl šlechtický titul udělen roku 1898. Absence místa užívání měla praktický důvod, protože Klingerům patřily textilky v Kosmonosech, Mladé Boleslavi, na Liberecku v Novém Městě pod Smrkem a v Chrastavě, známky se tak mohly užívat kdekoliv.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
