Numismatist’s safe Návod pro jednoduchou a rychlou obsluhu
V předchozím čísle časopisu Mince a Bankovky jsme vám představili program pro správu numismatických sbírek. Mnoho čtenářů nám psalo, že by se rádi tomuto softwaru dostali na kloub.
Pro uživatele méně sběhlého v práci s počítačem může být maličko matoucí. Na tomto návodu však ukážeme, jak je program jednoduchý a jak uživateli vychází vstříc.
První start programu je velice jednoduchý. Po spuštění aplikace stiskněte z nabídky tlačítko Přidej. V následujícím dialogu vytvořte název své sbírky.
Označte nově vytvořenou sbírku a tlačítkem Otevři do ní vstupte. Tlačítko Přejmenuj umožňuje změnit název sbírky.
Nyní můžete připravit parametry své sbírky. V menu Odkazy vstupte postupně do všech nabídek, v nichž si následujícím způsobem můžete vytvořit šablony pro periodicky se opakující parametry, jako je například stát, mincovna, panovník, tvar, typ mince apod.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.
Cromwellova Anglie Mincovnictví v letech 1625–1658
Oliver Cromwell, rozporuplná postava anglických dějin, podle jedněch bojovník za práva a náboženskou svobodu národa, podle jiných zloduch, který popravil krále a nechal zničit korunovační klenoty.
Chudý venkovský šlechtic se stal úspěšným generálem a uznávaným vůdcem Anglie. Pohnuté období občanské války a commonwealthu zanechalo nesmazatelné stopy i v anglickém mincovnictví.
Stuartovská Anglie
Nástup skotských Stuartovců na anglický trůn přinesl Anglii období klidu a stabilizace. Jakub I. zanechal svému synovi zemi, kde panovník soupeřil o moc s parlamentem. Po nástupu Karla I. na trůn roku 1625, spory s parlamentem dále eskalovaly. Král požadoval peníze na válku s Francií, ale parlament, který měl na starosti výběr daní, odmítl. A tak král začal vybírat daně po svém. Donutil gentry k „dobrovolným“ půjčkám, jejichž odmítnutí bylo trestáno vězením, hrabství ležící u moře zase musela financovat loďstvo. Nové daně u parlamentu tvrdě narazily a ten požadoval roku 1628 potrestání králových rádců a oblíbenců a okamžité zrušení nových daňových opatření. Karel zareagoval rychle a s arogancí sobě vlastní rozpustil parlament. Dalších jedenáct let vládl bez něj. Karel byl ve výběru daní vynalézavý. Protože parlament nefungoval, král usoudil, že venkovská šlechta nemá v Londýně co pohledávat, a každému kdo byl ve městě přistižen hrozila tučná pokuta. Daň za užívání „králova“ moře se tak osvědčila, že ji musela platit i hrabství ve vnitrozemí. Karel rovněž oprášil dávno nepoužívané středověké zákony, jako bylo právo Královského lesa, a výnosným obchodem se stalo pořádání dražeb různých úřadů. Proti králi narůstal odpor napříč celou společností. Poslední kapkou v Karlově nešťastné politice byl pokus zavést ve Skotsku anglickou knihu modliteb a církevní organizaci. Rozezlení Skoti se vzbouřili, postavili armádu a v létě roku 1640 vpadli do Anglie. Král, který potřeboval peníze více než kdy předtím, byl nucen svolat parlament a ten si tentokrát kladl podmínky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
