Korunové bankovky (8) Série Albína Brunovského
našem přehledu o korunových bankovkách jsme v posledním čísle časopisu M & B (3/2011; 37–39) skončili emisí bankovek z období roků 1970 a 1973.
Zcela poslední emisí bankovek do roku 1989 byla emise, označovaná často jako tzv. gottwaldovská, především díky ne zcela vkusně provedené (zejména z pohledu barevného řešení) bankovce o nominální hodnotě 100 Kčs.
V Zcela poslední emisí bankovek do roku 1989 byla emise, označovaná často jako tzv. gottwaldovská, především díky ne zcela vkusně provedené (zejména z pohledu barevného řešení) bankovce o nominální hodnotě 100 Kčs.
Emitentem poslední emise bankovek byla ještě Státní Banka Československá. Bylo vydáno celkem 5 bankovek, z nichž se žádná neobjevila v tzv. prozatímním vydání (Provisional Issue; Revalidation Stamps on Czechoslovakian Notes) bankovek v roce 1993, které bylo opatřeno kolky.
První bankovkou je 10 Kčs z roku 1986. Na A bankovky je podobizna Pavola Országha Hviezdoslava, na R je vyobrazena oblast Oravy. Bankovka byla emitována v sérii J, V a P. U poslední uvedené se mohou vyskytovat různé varianty vodoznaku.
Další je bankovka o nominální hodnotě 20 Kčs s vyobrazením Jana Amose Komenského na A. Na R je „strom života a mladý pár. Bankovka byla emitována v roce 1988 v sérii E a H. Rovněž u této bankovky se může provedení vodoznaku odlišovat.
Bankovka Pick #96 (50 Kčs) byla vydána v roce 1987 ve variantách Pick #96a (prefix #F 01 – 84) a Pick #96b (prefix #I 01–28). Na A bankovky je zobrazen Ludovít Štúr, na R panorama Bratislavy. Vodoznak se může odlišovat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
MISTŘI PADĚLATELÉ (1) Giovanni da Cavino a Nicolaus Seeländer
Pravá nebo falešná? Tuto otázku si sběratelé mincí kladou po celá staletí.
Falza ke škodě sběratelů nejsou záležitostí posledních desetiletí, již renesanční numismatici se museli potýkat s podvodníky vyrábějícími „rarity“. Kdo byli první padělatelé, co je vedlo k výrobě falz a podařilo se jim obelstít tehdejší sběratele?
Říká se že, padělání mincí je staré jako mince samy a totéž platí také padělcích mincí ke škodě sběratelů. Mince byly sbírány již v antice a zájem o ně neopadl ani v ranném středověku. V Itálii 14. století pak s příchodem humanismu vypukla doslova sběratelská horečka. Humanisté a šlechta fascinovaní „nově objeveným“ Římem začali utrácet obrovské sumy za antické umění a věci denní potřeby. Mezi první známé sběratele mincí patřil i florentský básník a učenec Francesco Petrarca (1304–1378), který se na základě studia ikonografie a epigrafiky snažil spojit jemu předložené římské mince se zprávami antických autorů. Numismatika byla od počátku výsadou mocných a bohatých. Italské šlechtické rodiny jako Sforza v Miláně, Este ve Feraře a Medici ve Florencii rozmnožovaly své sbírky po mnoho generací. Inventář sbírky vyhotovený rok po smrti bankéře a politika Cosima de Medici (1389–1464) obsahoval 100 zlatých a 503 stříbrných antických mincí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.