AKTUALIZUJTE STRÁNKU: Stiskem kláves F5 obnovíte plný obsah této stránky.
Mapa Česká mincovna Stříbrná medaile Dějiny válečnictví - Bitva u Waterloo

Stříbrná medaile Dějiny válečnictví - Bitva u Waterloo


Náhled Averzní strany - Stříbrná medaile Dějiny válečnictví - Bitva u Waterloo Náhled Reverzní strany - Stříbrná medaile Dějiny válečnictví - Bitva u Waterloo





SPECIFIKACE

Stříbrná pamětní medaile
Autor: ak. mal. Karel Zeman
Ražba: Česká mincovna
průměr: 50 mm
hmotnost: 42 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana ...
limit provedení proof: 500 ks
emise: listopad 2015

Stříbrná medaile Dějiny válečnictví - Bitva u Waterloo

Vyprodáno
ČASTO VÁS ZAJÍMÁ
Česká mincovna není státní podnik? Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.
Česká mincovna nevydává české mince? Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.
Proč je na české minci cizí královna? Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.
Kdo vykupuje mince České mincovny? Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.
ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu investičního zlata.

RAŽBA NA ZAKÁZKU
Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.
RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY
Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.
ČESKÝ PUNC
Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.
ČNB
Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.
21 LET ZKUŠENOSTÍ
Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...
GARANCE VÝKUPU
Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Pražské groše Jiřího z Poděbrad (1458–1471) Rekapitulace současného stavu publikovaných znalostí o typologii těchto raže

Typologii grošů Jiřího z Poděbrad publikovala již v roce 1973 Jarmila Hásková.

Přestože je vědecký přínos jejího typologického řazení nezpochybnitelný, obtíže spojené s používáním této práce jsou veřejně známým numismatickým tajemstvím a negativně se promítají do řady odborných studií. Nyní, po 40 letech od vydání původní typologie, předkládáme čtenářům M&B opravenou a aktualizovanou verzi této práce jako podnět k další diskusi, jež by měla být poslední zatěžkávací zkouškou nově připraveného řazení pražských grošů Jiřího z Poděbrad, jaké je v současné době k dispozici např. pro groše Karla IV. či Václava IV.

Se smrtí Václava IV. a s počátkem husitských válek ustává do té doby masivní ražba pražských grošů. Vzhledem k různorodosti názorů není dosud zřejmé, kdy byly groše se jménem tohoto panovníka raženy naposledy a není ani znám původ tzv. atypických grošů Václava IV. Probíhala-li ražba pražských grošů i po smrti Václava IV., pak již ve velmi omezené míře a potřebu hrubé mince nemohla saturovat ani zdaleka. Následující období je ve znamení nejen husitských nepokojů, ale s tím i logicky spojených nepříznivých ekonomických dopadů. K ozdravení a postupné stabilizaci situace dochází až v průběhu vlády Jiřího z Poděbrad (1458-1471). Za své vlády se Jiří z Poděbrad pokouší několikrát o dílčí měnové reformy [1], ale teprve nový mincovní řád vydaný 5. června 1469 představuje důkladnou reformu české měny. Po téměř půl století přichází na scénu opět pražský groš, ražený dle předhusitských metrologických parametrů [2]. Bohužel se tak děje až na sklonku vlády Jiřího z Poděbrad a tak i přes masivní produkci těchto ražeb je jejich množství poměrně malé, neboť ražba grošů s titulaturou GEORGIVS PRIMVS trvala zřejmě jen necelé dva roky.
Poměrně krátké období ražby pražských grošů Jiřího z Poděbrad se promítá i do vzhledu těchto ražeb. Při jejich prozkoumání lze konstatovat, že v průběhu ražby nedocházelo k žádným zásadním proměnám v zobrazení lva, nalézt lze jen nepatrné odlišnosti v kresbě koruny, na něž upozornila Nohejlová-Prátová [3]. Stejně tak se zásadně nemění písmo použité v opisech, vyskytují se jen drobné odchylky některých znaků. Z tohoto důvodu při zpracování typologie vymezuje Hásková, autorka doposud používané typologie, pouze jediný typ (typ I.), který dále člení na jednotlivé varianty dle kresby koruny a znamének použitých v oblasti kolem ocasu lva [4]. Později se o doplnění této typologie zasloužil Šafář, který doplňuje dvě podvarianty k variantě c [5]. Přes nesporný přínos zavedené typologie Háskové je však nutné konstatovat, že sama autorka s odstupem času vnáší do své typologie zmatek přiřazením konkrétních ražeb podvariantám, které neodpovídají vyobrazení v její typologii [6]. Jedná se především o kresbu písmene S ve slově GROSSI na reversu mince. V numismatické komunitě jsou tyto nesrovnalosti v obecném povědomí. Poukazuje na ně např. Brádle při popisu dvanácti pražských grošů Jiřího z Poděbrad [7] nebo Chvojka, určující pražské groše v táborském nálezu dle stejného typologického rozboru Háskové [8]. Snahy o určování dle původní typologie končí obvykle nezdarem, v lepším případě označením zkoumané mince jako tzv. křížená ražba, zatímco jednotlivé varianty zaznamenané v typologické tabulce se prakticky neobjevují.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013



MARIÁNSKÝ MOST 5000 Kč 2015

Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem Mariánského mostu.

Mince s nominální hodnotou 5000 Kč uzavírá cyklus „Mosty“, v němž ČNB od roku 2011 připomněla deset technicky, architektonicky nebo historicky zajímavých mostních staveb na našem území. V prodeji je od 13. října 2015.

Mariánský most v Ústí nad Labem byl otevřen v roce 1998 a je nejmladším z celé série. Jeho smyslem bylo nejen posílení automobilové dopravy dalším spojením obou břehů, ale i vytvoření významné architektonické dominanty města. Za svůj název vděčí protějšímu skalnímu útvar u – Mariánské skále. Soutěže na poslední zlatou minci z cyklu Mosty, kterou vyhlásila Česká národní banka v dubnu 2014, se zúčastnilo 18 výtvarníků, kteří předložili celkem 37 sádrových modelů. Vyhodnocení veřejné soutěže uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 24. června 2014 v České národní bance.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.

Vsetín
Vsetín, budova Státní banky Československé
Prodejna numismatiky
Obecní dům
Praha, Obecní dům, 2. patro
Prodejna numismatiky
800222800
Volejte 800 222 800
Po-Pá 8:00-16:00
Masteracrd
Přijímáme platební karty
Visa i Mastercard