Haiti Historie měnového vývoje
Haiti (Republika Haiti, francouzsky République d Haiti) je ostrovní stát v souostroví Velké Antily.
Východně sousedí s Dominikánskou republikou a v jeho současnosti se bohatě odráží jeho historie; vliv španělské a později francouzské kolonizace. Nezávislost Haiti získalo v roce 1804.
Na území Haiti je poměrně stabilní měnový vývoj a není možné zaznamenat významné výkyvy v označení měnové jednotky. Tou je již od roku 1851 haitský gourde (podle ISO 4217 HTG), dělící se na 100 centimes. Již samotné označení měny navozuje souvislost s některými dalšími státy, kde se můžeme setkat s poměrně netradičním označením platné měny (vzpomeňme kupříkladu mauritánskou ouguiyu).
Emitentů na území Haiti je možné po roce 1851 vystopovat poměrně velké množství. Jenom pro připomenutí uvádíme, že do roku 1857 se na území Haiti používala souběžně francouzská (Commercial Banks; PS012–PS246; 1798–1803 & Kingdom & First Republic; A1–A121; 1701–1798) i španělská (Local Banks; S151–S343; 1835–1857) měna.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
Umění i technika Medaile cyklu Kalendárium 2013
Pražská mincovna se po prvním ročníku obsahujícím 24 uncových stříbrných medailí plynule pustila do dalšího.
Kalendárium obsahuje velmi rozmanitá témata, jak vidíte z následujícího článku, věnuje se i umění a technice.
Matyáš Bernard Braun
Barokní řezbář a sochař Matyáš Braun po sobě v Čechách zanechal řadu významných památek. K těm nejznámějším patří sousoší Sen svaté Luitgardy na pražském Karlově mostu. Letos od jeho smrti uplynulo 275 let. Pražská mincovna umělcovu osobu připomíná na nových zlatých a stříbrných medailonech. Návrh pro ražbu vypracoval výtvarník Jaroslav Bejvl.
Na lícní stranu medailonu umístil autor portrét sochaře Matyáše Bernarda Brauna podle dobového vyobrazení. V opisu jsou jméno a letopočty rámující dobu umělcova života 1684–1738. Ve spodní části mincovního pole se nachází značka autora.
Na rubové straně je znázorněn špitál v Kuksu na Trutnovsku, jako připomínka na místo, kde Braun vytvořil svá stěžejní díla. Vpravo je jedno z nich, socha Lstivosti (ženy, zakrývající si škraboškou svou pravou tvář) z alegorické řady Neřestí. V opisu je text „SOCHAŘ VRCHOLNÉHO BAROKA“. Značky mincovny a punc jsou umístěny pod obrazem budovy.
„Inspiraci pro kompozici na rubové straně jsem čerpal z literatury. Tam jsem také vyhledal dobovou rytinu, podle níž vznikl portrét Matyáše Bernarda Brauna na líci,“ uvedl autor předlohy Jaroslav Bejvl.
Pražská mincovna motiv razí na zlaté střížky o hmotnosti 15,56 gramu a na stříbrné vážící 31,1 gramu. V obou případech se jedná o kovy maximální čistoty, hrany medailonů jsou číslované.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013