Izrael vydává mince věnované pražským památkám.
Izrealská mincovna razí pro sběratele sadu oběhových mincí Nový šekel doplněnou o speciální mincí v nominální hodnotě 1/2 shekel s motivem pražské hannuka lampy z 18. století.
Nagev - Izrealská mincovna razí pro sběratele sadu oběhových mincí Nový šekel doplněnou o speciální mincí v nominální hodnotě 1/2 shekel s motivem pražské hannuka lampy z 18. století.
Přebal této sady mincí je věnován Praze. Židovské město pražské, založeno v místech mezi Karlovým mostem a Staroměstským náměstím bylo dříve nejvýznamnější židovskou obcí v českých zemích. Postupem let se původní osada vyvinula v Židovské město s vlastní samosprávou a soudnictvím. Dnes se tato část města nazývá Josefov. Mimořádný význam obce spočíval vedle její početnosti a kulturního i hospodářského bohatství také v tom, že až do poloviny 17. století zastupovala ve vztahu k panovníkovi a zemským úřadům všechny ostatní židovské obyvatele Čech. Přestože museli být pražští Židé uzavřeni v ghettu, omezit svůj kontakt s křesťany jen na obchod a označit své šaty znamením, prosperovali a přitahoval mnoho přistěhovalců z celé Evropy. Židovské město pražské se tak svého času stalo největším židovským sídlištěm v Evropě. Ekonomickým a kulturním centrem. Pražští Židé za to vděčili zejména českým panovníkům, kteří jim za výhodné půjčky poskytovali řadu privilegií a ochranu. Svědectvím vysokého postavení obce byla stavba Staronové synagogy v poslední třetině 13. stol., kterou provedli kameníci královské huti.
Zlatým věkem pražského židovského ghetta bylo období panování Rudolfa II. na přelomu 16. a 17.století. Vrátil se zde hospodářský a kulturní rozkvět, byla mu potvrzena židovská privilegia. Několikanásobně vzrostl počet obyvatel a hodně se stavělo. V té době byly postaveny synagogy Maiselova, Pinkasova a Vysoká. Také radnice a mnoho dalších soukromých i veřejných budov. Rozvíjely se služby a řemesla. V Praze působily známé talmudistické školy, vznikala tu význačná literární a vědecká díla, pracovaly tu hebrejské tiskárny. S tímto obdobím je spjata řada osobností židovské kultury a vědy, mj. kronikář David Gans, rabbi Jehuda Livi ben Becalel, zvaný Löw, známý jako stvořitel legendárního Golema, dvorní Žid a finančník Rudolfa II., nejbohatší muž Prahy, mecenáš a stavitel ghetta Mordechaj Maisl, astronom Josef Šelomo Delmediga a Jakob Baševi, který byl povýšen jako první Žid v habsburské monarchii do šlechtického stavu. Všichni jsou pohřbeni na Starém židovském hřbitově. Silné a lidnaté ghetto se stalo hlavním městem diaspory a nazývalo se Em be Jisrael.
Sada izraelských oběhových mincí věnovaných Praze je vydávána v mimořádně nízkém nákladu pouhých 1800 ks. Mince byly vydány v roce 2008.
Hyperinflace v Zimbabwe VI. Rok 2009 – labutí píseň zimbabwské měny
Můj návrat do Čech, včetně odchodu ze služeb Ministerstva zahraničí ČR byl myšlen naprosto
vážně a se všemi důsledky.
Těšila jsem se domů. Jen jsem, nemohla zapomenout na své přátele
v Zimbabwe a hlavně děti v Tengenenge. A tak jsem se hned v druhé polovině ledna 2009
vrátila. Na obyčejný pas, na obyčejné vízum a jen na 30 dní. A našla jsem si práci, společně
se svým fotografem, Ericem Gaussem jsme projeli Zimbabwe a mapovali pro Delegaci EU stav
kamenosochařství v zemi. Tuto práci Delegace EU později publikovala.
Mých 5000 USD, které jsem na zabezpečení tohoto měsíčního pobytu v zemi dovezla, se ukázalo jako dostatečných na ubytování, nákup pohonných hmot, jídla a dětskou party v Tengenenge. Jen jednu maličkost jsem podcenila. Neměla jsem dostatek drobných bankovek, takže každou stodolarovku jsem jezdívala vyměnit do prestižních hotelů ve městě, kde jsem si dávala i většinu of iciálních schůzek, a platívala kolem 4 až 6 USD za průměrnou kávu či 10 USD za dvě deci v ynikajícího jihoafrického vína. Nutno však dodat, že mými hosty byly pracovníci galerií či nově obsazovaného ministerstva kultury.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
