ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Česká mincovna není státní podnik? Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.

Česká mincovna nevydává české mince? Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.

Proč je na české minci cizí královna? Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.

Kdo vykupuje mince České mincovny? Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.

Sada čtyř zlatých mincí 250 centů Šlechtický rod Rohanů

Šlechtický rod Rohanů – starý francouzský panský rod, jehož linie Rohan-Rochefort se počátkem 19. století usadila v rakouské monarchii. V Čechách byli Rohanové známí vlastnictvím zámku Sychrov na Liberecku.

První písemné zmínky o rodu, který se postupně zařadil mezi několik nejmocnějších ve Francii, sahají až do poloviny 10. století. Titul vikomt de Rohan (podle stejnojmenného hradu v Bretani) začal používat až Alain de Porhoët v první polovině století dvanáctého. Proto bývá také považován za zakladatele rodu. Linie Rohan-Rochefort opustila zemi po Velké francouzské buržoazní revoluci a usadila se v Čechách, patřících v té době rakouské monarchii. Hlavním sídlem se stal zámek Sychrov, který v roce 1820 zakoupil kníže Karel Alain Gabriel Rohan.

Sada čtyř stříbrných mincí na rubových stranách připomíná významné osobnosti rodu, kterými jsou:

- Louis René de Rohan (1735 - 1803), kardinál římsko-katolické církve

- Camille de Rohan (1800 - 1892), mimo jiné se zasloužil o největší přestavbu zámku Sychrov

- Marie de Rohan (1600 – 1679), zastupuje ženskou část slavného rodu

- Henri de Rohan (1579 – 1638), proslavil se jako vojevůdce

Obraz na lícní straně je pro všechny mince kolekce společný. Motiv rodového erbu je doplněný knížecí korunou a heslem Rohanů ve francouzštině, který znamená: "Králem být nemohu, vévodou být nechci, jsem Rohan". V horní části mincovní plochy je uvedena nominální hodnota, rok ražby a portrét britské královny Alžběty II. Opis uvádí její jméno a název státu NIUE ISLAND.

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu investičního zlata.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Kosti plné mincí Prekvapivé uhorské nálezy

Nálezy mincí patria medzi zaujímavé hmotné pramene, ktoré objasňujú dôležité etapy našich dejín.

Vo väčšine prípadoch sa ukrývali vo významných historických dobách, najmä v časoch veľkých, či menších vojenských ťažení. Preto väčšina objavených pokladov je výsledkom snahy majiteľa doplniť si svoju finančnú hotovosť pred hroziacim nebezpečenstvom. Keďže mnohokrát došlo k ich ukrytiu na poslednú chvíľu, poznáme nálezy narýchlo vložené do najbežnejších nádob, džbánkov, textilií, rôznych vrecúšok a pod. Ľudia si často ukrývali peniaze veľmi bizarným, niekedy až komickým spôsobom.

Ako dobrý príklad nám môže poslúžiť vzácny nález mincí zo Svätého Jura nachádzajúceho sa neďaleko Bratislavy. Poklad bol ukrytý v roku 1626, kedy sedmohradský vojvoda Gabriel Bethlen zorganizoval poslednú výpravu do Uhorska. Nález môžeme najskôr spojiť s pôsobením Albrechta z Valdštejna, ktorý velil cisárskym vojskám. Na konci roka 1626 mal rozložený tri týždne hlavný stan v neďalekej Modre. Poklad ukryl miestny obyvateľ do karnera (kostnice) gotického kostola, v ktorom bolo pochovaných približne tisíc jedincov. Aby lepšie uchránil svoju finančnú hotovosť, majiteľ ich schoval medzi mŕtvoly v spodnej časti karnera. V takejto perfektnej skrýši nemal nikto najmenšiu šancu objaviť nález, ktorý tu zostal utajený až do archeologického výskumu v roku 2005.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.

Jak se dělá mincovna (2) Jak vznikla myšlenka založit mincovnu

Než se dostanu na samotnou podstatu problému, musím se vrátit ve svých vzpomínkách do roku 1992, kdy bylo jasné, že se Československo (ČSR) rozpadne, daleko zpět do vysokoškolských let.

Jedná se o období mezi roky 1966 až 1971, kdy jsem v Praze studoval na VŠE. Do té doby jsem byl přesvědčen, že ČSR je moje milovaná republika, která nemá žádné vnitřní problémy.

Tak jsem se tomu učil ve škole a slyšel všude kolem sebe. A Slováci jsou naši bratři. Že tomu tak nebude navždy, to jsem pochopil, až když jsme občas jako studenti v Praze flámovali se svými slovenskými spolužáky. Najednou jsem nechápal, že v povznesené náladě a bez zábran Slováci velebí období Slovenského štátu a vykřikují hesla, kterým jsem vůbec nerozuměl. Svůj vztah ke slovenským spolužákům jsem nezměnil, ale bylo mi jasné, že není něco tak, jak jsem si do té doby myslel. Doba po roce 1968 mi pak potvrdila, že v Čechách je to trochu jiné než na Slovensku. Vůbec mi nešlo do hlavy, proč existuje tolik odlišností ve státoprávním uspořádání mezi oběma částmi jedné republiky. Když přišel listopad 1989, to už jsem měl mnoho životních zkušeností a bylo mi jasné, že Československo se nemůže pohromadě dlouho udržet. Znova jsem si vybavil nacionalistické řeči svých bývalých spolužáků. Pozorně jsem sledoval odlišné vystupování českých a slovenských polistopadových politiků a bylo zřejmé, jak to s celistvostí republiky myslí vážně.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.