DENOMINACE BĚLORUSKÉHO RUBLU Nové bankovky
hospodářství Běloruska se od rozpadu Sovětského svazu neustále potýká s nevydařenou transformací ekonomiky.
Hospodářství Běloruska se od rozpadu Sovětského svazu neustále potýká s nevydařenou transformací ekonomiky. Slabé saldo zahraničního obchodu v kombinaci s nízkou domácí poptávkou opakovaně vede vládu k mnohdy nestandardním zásahům do fiskální a měnové politiky země. národní banka je nucena financovat deficity státního rozpočtu a obdobně jsou i komerční banky nuceny financovat nerentabilní státní podniky.
Narůstající propad hospodářství přinutil v posledních dvou dekádách běloruskou vládu k opakovaným intervencím do národní měny. Poslední z nich vstoupila v platnost 1. června letošního roku. Koncem května oznámila Národní banka Běloruska záměr denominovat běloruský rubl (BYR) a to na základě usnesení prezidenta Lukašenka ze 4. listopadu 2015. Počínaje 1. červnem tak došlo k ukončení oběhu stávajících bankovek řady 2000 a jejich nahrazení novým vzorem 2009. Denominace proběhla v poměru 1:10 000, čímž došlo i ke změně nominálních hodnot, které jsou nově posunuty o čtyři desetinná místa dolů. Tímto krokem tak byla doposud nejnižší bankovka po 100 rublech nahrazena mincí znějící na 1 kopějku. Nově se tak v Bělorusku vedle bankovek setkáme po prvé i s oběžnými mincemi, které jsou raženy v 8 nominálních hodnotách. V návaznosti na tuto změnu následně dochází i ke snížení počtu bankovek na 8 hodnot.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
Karel Zeman Mistři české numismatiky
Dílo předního českého výtvarníka Karla Zemana je obdivuhodné nejen svým rozsahem.
Ať už se jedná o poštovní známky, rytiny nebo knižní ilustrace, jeho práce vždy poutají dokonalým řemeslným zpracováním, v němž se snoubí krása s duchaplností. Tyto atributy platí i pro Zemanovu tvorbu medailérskou. A právě nízký reliéf představuje ve svém omezení dimenzi, která výborným způsobem umožňuje vyniknout jeho smyslu pro detail, kompozici a zároveň i děj.
Brněnský rodák Karel Zeman je milovníkem historie, zejména období napoleonských válek. Zájem, který se táhne už od dětství, ho přivedl do řad klubu vojenské historie, s nímž se zúčastňuje rekonstrukcí bitev po celé Evropě. Umělec žije a tvoří v Praze.
Narodil jste se v jihomoravské metropoli. Kdy jste z Brna odešel do Prahy?
V roce 1970 jsem odešel studovat na vysokou školu uměleckoprůmyslovou a už jsem v Praze zůstal. Na Brno mám vazby dodnes, jezdím tam ale už poměrně málo.
Na uměleckou dráhu vás někdo nasměroval, nebo se to všechno událo spontánně? Jaké vlastně byly začátky?
Umělecký život mi tehdy nepřipadal zase až tak seriózní. Chtěl jsem jít studovat na filosofickou fakultu do Brna, kam jsem se ale nedostal. Lákal mě dějepis, a taky jsem se zabýval středověkou archeologií. Je ale pravda, že to výtvarno mě bavilo už od malička. Chodil jsem do lidové školy k Petru Skácelovi, což byl bratr básníka Jana Skácela. Před odchodem do Prahy jsem studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
