DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
Jakou barvu má zlato ?
Ryzí zlato má hřejivou, bohatě žlutou barvu.
V slitinách s jinými kovy však může nabývat celé řady odstínů od bílé, přes žlutou až po červenou barvu. Zvláštními postupy však může získat i nečekanou modrou, černou nebo růžovou barvu.
Podobně jako malíř míchá žlutou a modrou barvu aby získal zelenou, lze smícháním různých kovů změnit barvu zlatého šperku. Přidáním mědi získává barva zlata červené tóny, stříbro a některé další kovy ji mění k bílé. Tím se ale snižuje ryzost zlata a mění se i jeho fyzikální vlastnosti.
Červené zlato – červený odstín se získává přidáním mědi. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku.
Zelené zlato – slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je ovlivňován množstvím stříbra ve slitině.
Modré zlato – slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18:6. Zvláště v Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly ocelové šperky. Tumbagu – slitina zlata a mědi v poměru 4:1. Vyniká nízkou tavitelností a větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu.
Purpurové zlato – tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru 18:6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila poprvé v roce 1937.
Bílé zlato – je slitina zlata s kovy, které ho intenzivně odbarvují, takže slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se vyleštit do vysokého lesku. Nejintenzivněji odbarvuje zlato nikl a paládium. Zřídka se přidává do slitin bílého zlata rhodium, měď a zinek. Bělozlaté slitiny jsou známy od počátku 20. století, nenašly však zpočátku ve zlatnictví oblibu, díky své tvrdosti byly spíše používány v hodinářském průmyslu jako slitiny ložiskové a pružinové. Dalším výzkumem byly získány slitiny vhodné i pro klenotnictví, zvláště jako náhražka platiny k výrobě klenotů. Bílé zlato se rozezná od platiny lučavkou královskou, která na zkušebním kameni vryp bílého zlata okamžitě rozpustí.
Korunové bankovky (10) Bankovky České republiky
V závěrečné části seriálu o korunových bankovkách se budeme věnovat našim
nejmodernějším bankovkám. Jedná se o bankovky z let 1994–2009 (3–5).
Emitentem bankovek je Česká Národní Banka (=ČNB).
Emise z roků 1994–2009(2009A) zahrnuje 7 bankovek. První bankovkou je nominální hodnota 20,- Kč (Pick #10)z roku 1994. Ta byla vydána ve dvou variantách; Pick #10a–10b. Diference spočívá jednak v prefixu (=sérii) bankovek, když Pick #10a má #A, B, nýbrž Pick #10b má # pouze B. Navíc kovový ochranný proužek je u Pick #10a lokalizován 74 mm od levého okraje bankovky (=také v literatuře uváděno vpravo), kdežto Pick #10b má tento proužek 50 mm
od levého okraje (=také v literatuře uváděno vpravo). Revers bankovek je shodný.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
