Blaník – pověstmi opředená hora, nachází se asi 10 kilometrů od Vlašimi.

Legenda o vojsku ukrytém v jejích útrobách má zřejmě kořeny až v keltských dobách. Ostatně keltští druidové měli na Blaníku pravděpodobně svatyni. Legenda získala na aktuálnosti zejména v době českého národního obrození. Praví, že až bude českému národu nejhůře, otevře se skála zvaná Veřejová a z nitra Blaníku vyrazí jako záchrana vojsko rytířů v čele s patronem země svatým Václavem. Blaník se stal oblíbeným tématem významných českých umělců. Hora se tyčí do výšky 638 metrů nad mořem.

Radhošť – legendární hora v Moravskoslezských Beskydech, nedaleko Rožnova pod Radhoštěm.

Podle pověsti se na vrcholu nacházela modla slovanského boha Radegasta, kterou prý nechali zničit soluňští bratři Konstantin a Metoděj. Na hoře se v pohanských dobách konaly oslavy slunovratu, které přežívaly ještě dlouho po nástupu křesťanství. Na Radhošti se nachází dřevěná poutní kaple sv. Cyrila a Metoděje se vzácným obrazem Valašské madony (autor Adolf Liebscher). Poblíž kaple stojí sousoší obou soluňských bratří. Na hřebenu radhošťského masivu se nachází také socha Radegasta.

Říp – památná hora, nachází se asi 4 kilometry od Roudnice nad Labem.

Podle staré legendy doputoval na místo slovanský kmen, vedený stařešinou Čechem. Ten po vystoupení na vrchol, okouzlen zemí "mlékem a strdím oplývající," označil ji za nový domov svého lidu. Legendu už na počátku dvanáctého století písemně zaznamenal kronikář Kosmas. Říp dosahuje nadmořské výšky 455 metrů, na vrcholu se nachází románská rotunda. Památná hora se každoročně stává cílem různých poutí i turistických výšlapů.

Vyšehrad – místo, kterému patří mimořádný význam v českých dějinách.

Nachází se na katastrálním území Prahy, ve vzdálenosti asi tří kilometrů od Pražského hradu. Na skále, tyčící se nad řekou Vltavou stávalo už v desátém století slovanské hradiště, později se Vyšehrad stal sídlem prvního českého krále Vratislava II. Podle pověsti hradiště založil kníže Krok, po němž vládu převzala jeho dcera, mytická kněžna Libuše, spolu s manželem Přemyslem Oráčem. K Vyšehradu se váže také legenda o Horymírovi, který si na svém koni Šemíkovi zachránil život odvážným skokem přes hradby. Za vlády Karla IV. vznikla tradice, kdy se čeští panovníci po korunovaci přišli poklonit památce Přemyslovců. Z rozhodnutí Ferdinanda III. v roce 1653 začala na místě vyrůstat barokní pevnost. Na Vyšehradě se nachází národní pohřebiště se Slavínem a chrám svatých Petra a Pavla.