MINCE OSTROVA MAN Mincovnictví závislých území Britské koruny (1)
Ostrov Man, samosprávné britské korunní závislé území ležící v Irském moři mezi Británií a Irskem, je dnes v numismatickém světě známý díky četným pamětním ražbám.
Méně známý je fakt, že první mince na ostrově byly vyraženy norskými vikingy počátkem 11. století. Po staletích chaosu, kdy bylo oběživo Manu tvořeno soukromými ražbami a dokonce i koženými penězi, došlo roku 1709 k odlití první vládní ražby. Po prodeji ostrova Británii si Mann sice dokázal podržet samostatnost, ale ztratil vlastní oběživo, které znovu získal až díky decimalizaci roku 1971 a které se stalo jedním z významných příjmů ostrova.
Pod nadvládou vikingů, Skotska a Anglie
Po nájezdech vikingů koncem 8. století a následném osídlení ostrova norskými kolonisty se Království Manu stalo nedílnou součástí vikingského světa. Kontrola nad strategicky důležitým ostrovem střídavě přecházela mezi dvěma hlavními silami v regionu: Hiberno-norskými králi Dublinu a early z Orknejí. Králové Mannu měli počátkem 11. století silné vazby na dublinské vikingy, kteří razili své mince od roku 997. Prvními ražbami Mannu se proto staly penny z mincovny operující na ostrově mezi lety 1025-1065, ražené s pomocí importovaných razidel pro hibernonorský penny 2. typu z Dublinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
Karel Plíva Medaili vnímám spíš z technické stránky
Vznik pamětní medaile je poměrně složitý proces, na němž se podílí celý tým odborníků. Kromě výtvarníka a rytce jsou to i další odborníci, kteří se však příliš často neobjevují na výsluní mediálního zájmu.
Bez jejich práce a technologických znalostí by však moderní numismatická výroba fungovala jen stěží. Jedním z nich je i designer a operátor CNC obráběcích strojů Karel Plíva.
Přibližte čtenářům, v čem spočívá vaše práce?
Mým úkolem je technická příprava a zpracování zakázky. Zjednodušeně řečeno: začínám od sádrového modelu, případně náčrtku, který dostanu od výtvarníka a končím vlastním obráběním razidla. Do procesu samozřejmě patří spousta úkonů, ať už se jedná o úpravu rozměrů finálního výrobku, optimalizaci elektronicky zpracovaného návrhu, či vychytání různých chyb a technických nedostatků. Dá se říct, že moje činnost dokáže zjednodušit a zrychlit práci rytců, proofařů a dalších specialistů, ale rozhodně nemůže jejich dovednost nahradit. A to je dobře, protože technika je dobrý pomocník, ale zlý pán. Ruční podíl práce je to, co dělá medaili hezkou, jedinečnou. Mincovní svět čím dál víc opouští ruční podíl práce a nahrazuje ho efektivní, výkonnou, předvídatelnou, ale nudnou a nezajímavou technikou.
Co patří k nejběžnějším úpravám digitalizovaného návrhu?
Jedná se o různé nerovnosti, retuše nebo doplnění značek. Důležitý aspekt je samozřejmě vyrobitelnost. Výtvarníci nemívají vždy jednotná pravidla a nedodržení určitých parametrů může například způsobit problémy s tečením materiálu při ražbě, nebo s realizací proof kvality. Tečení materiálu je ovlivněno řadou parametrů a vlastností, které se snaží hlídat a vylepšit mnoho odborníků v průběhu výrobního procesu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013