DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
1 K vzor 1916 a 2 K vzor 1917 Varianty bankovek vydaných po rozpadu Rakousko-Uherska
Jak jste si mohli všimnout, nebo si ještě všimnete, zaměřuji se na bankovky Maďarska, tedy Uherska a Maďarska.
Protože je moje snažení dost důkladné podařilo se mi objevit nejrůznější varianty bankovek, které nejsou popsány ani v podrobných maďarských katalozích.
Obě nalezené bankovky mají zajímavou historii, protože to byly nejnižší rakousko-uherské papírové peníze a byly používány i dále v nástupnických státech po rozpadu R-U, tedy i v Československu.
Zatímco v Československu byly použity bez dalších úprav, tedy bez razítek, bez kolků či bez jakékoliv změny tisku, v Maďarsku za vlády Maďarské republiky rad oba nominály byly pozměněny a to v použité sérii.
Já jsem se ale v tomto článku zaměřil na varianty těchto bankovek vydaných v Maďarsku, někdy se také uvádí vydání Maďarské republiky rad (MRR).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
HOLDOVÁNÍ HABSBURKŮ (2) v provinciích Rakouského Nizozemí v 18. století (Karel VI. – Josef II.)
na stránkách časopisu M&B číslo 4/2016 jsme se seznámili s historickými událostmi a holdovacími ražbami habsburských panovníků vládnoucích v Rakouském nizozemí, konkrétně ve městech Bruggy, Gent a v provincii henegavsko.
Titulní strana tohoto čísla pak přinesla prostřednictvím fota reversu jedné z holdovacích medailí města Ypry upoutávku na právě předkládanou závěrečnou část mého pojednání, které přináší přehled dalších zajímavých pamětních ražeb připomínajících, jak v průběhu 18. století další provincie a města v Rakouském nizozemí vzdávala hold habsburským panovníkům.
Holdování města Kortrijk (nizozemsky Kortrijk, západovlámsky Kortryk, francouzsky Courtrai dříve také Cortrick)
Kortrijk je město situované na pravém břehu řeky Leie (francouzsky Lys) v blízkosti belgicko-francouzské hranice. Existoval již ve starověku jako galo-římská osada nazývaná Cortoriacum nacházející se v oblasti zvané Gallia Belgica. Ve středověku bylo středisko ležící na křižovatce důležitých obchodních cest opevněno a obdrželo městská práva (1189). O dvě sta let později byla ve městě vybudována citadela. Od 14. do 16. století zažilo město období hospodářského rozkvětu spojené s rozvojem textilního průmyslu jako středisko flanderské výroby látek. V průběhu 17. století, během válek mezi Francií a Španělskem, byl Kortrijk často obléhán a několikrát dobyt. Utrechtskou mírovou smlouvou z roku 17131 se město stalo součástí Rakouského Nizozemí. Kortrijk byl více než padesát let důležitou pohraniční pevností, ale v polovině 18. století ztratil svůj význam jako strategická pevnost a tak byly hradby zbourány.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.