IDENTIT (=ANATOMIE) BANKOVEK Základní přehled (1)
S postupem rozvoje technologií, který je překotný a jen málo kdo stačí sledovat všechny směry vývoje, dochází také v bankovnictví k zásadním změnám v oblasti bankovního tisku.
Veškeré snahy jsou zaměřeny na potlačování možnosti vyrábět falsa a tím vydávat bankovky, které tuto možnost minimalizují, nebo téměř vylučují. Již dříve jsme se této problematice věnovali, především v příspěvku Sběratelství a studium bankovek a také v článku o verifikaci bankovek.
Zcela významná v oblasti anatomie bankovek je studie1, na které jsme měli možnost se podílet a která povyšuje notafilii vskutku na vědní, nikoliv pouze sběratelský, obor. (1Hans de Heij et al.; Designing Banknote Identity. DNB Occasional Studies Vol.10/No.4 (2014) 398 stran) Také z dílny IBNS byla v roce 2006 vydána studie o anatomii bankovek. Tato práce se věnovala topice nejvýznamnějších ochranných prvků na bankovkách. S vývojem technologií tisku bankovek se v literatuře objevuje termín identit bankovek. Lze jej vysvětlit jako anatomii bankovek poukazující na detaily, které jsou svým způsobem specifické a zásadně nemění základní anatomii totožných bankovek. Co má anatomie a identit bankovek společného je ta skutečnost, že dochází k jejich vývoji jak v čase, tak také ve formě. Lze se setkat proto s literaturou zabývající se bankovkami z pohledu anatomie a identitu pro oblast afrických zemí, zemí Jižní Ameriky, arabských států nebo zemí, které používají hebrejštinu, hindštinu či sinhálštinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny
Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.
Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.
Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
