Beran - mince znamení zvěrokruhu
Znamení Beran je dle zvěrokruhu ohraničeno daty 21. března a 20. dubna.
Znamení Beran je dle zvěrokruhu ohraničeno daty 21. března a 20. dubna.
Beran je nejenergičtějším znamením zvěrokruhu. Slunce, které vstupuje do prvního znamení v den jarní rovnodennosti zde započíná nový cyklus. Jedná se o znamení pod vládou bojovné a odvážné planety Mars. Lidé pod jeho vládou jsou nezávislí, dynamičtí, odvážní, mají nadbytek energie, nosí v sobě touhu prosadit se za každou cenu . Jedná se o znamení velkého sebevědomí, ctižádosti.
V tomto znamení se narodil mimo jiné i Jan Ámos Komenský, Leonardo da Vinci, Charles Chaplin, Jean Paul Belmondo, Quentin Tarantino, Vincent Van Gogh nebo Gary Kasparov.
Mince s výtvarnými motivy znamení zvěrokruhu se staly oblíbeným dárkem již dříve.
Letošní rok přináší nový cyklus mincí věnovaný jednotlivým znamením zvěrokruhu. Další mince tohoto cyklu je věnována právě znamení Berana. Nové mince s vkládanými zirkony navíc každého upoutají svým originálním a okouzlujícím výtvarným pojetím.
Mince jsou raženy z tzv. stearlingového stříbra vysoké ryzosti 925/1000. Mají průměr 38.61 mm. Každá váží 28.28 gramu. Emitentem vydávající tyto mince je Běloruská centrální banka. Razí se však v polské mincovně. Na český trh je importuje Zlaté Mince Numismatika. K dostání jsou v specializovaných prodejnách v Praze v Obecním domě a ve Vsetíně v budově Komerční banky.
Zájemci o minci s tímto znamením si ji mohou prohlédnout nebo objednat přes internet, na adrese :
HLADOVÁ KORUNA Letákové akce Rádia Svobodná Evropa
Komunistickým pučem v únoru 1948 se dosud lavírující Československo jednoznačně začlenilo na stranu socialistického bloku v čele se Sovětským svazem.
Represe nejen skutečných, ale i domnělých odpůrců režimu na sebe nedaly dlouho čekat. Čistky v armádě a veřejných institucích, které nenápadně započaly po osvobození, nabraly po převratu nebývalých otáček.
Už ve svém fultonském projevu v březnu 1946 označil Winston Churchill novou politickou situaci termínem „železná opona“, kdy se válka mezi někdejšími spojenci přenesla z bojišť k řečnickým pultům. Uzavřené hranice stěžovali komunikaci mezi oběma stranami a tím i šanci nejen oslovit, ale především ovlivnit veřejné mínění na druhé straně. V květnu 1951 tak v Mnichově vzniká rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa (Radio Free Europe), jejíž nedílnou součástí se stala i česká sekce, v jejímž čele stál až do roku 1961 Ferdinand Peroutka. Cílem stanice bylo šířit informace o mezinárodním dění z pohledu západních států na území východního bloku. Nová stanice zde nabízela plnohodnotný celodenní program se schématem podobným Českému rozhlasu, ale s diametrálně odlišným obsahem
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.