Těžaři hledají další naleziště zlata
Největší zájem mají firmy o střední Slovensko. Blízko Kremnice, kde se zlato po staletí těžilo, je prokázané ložisko s přibližně 30 tunami zlata.
Slovenská naleziště zlata stále přitahují zájem těžařských firem. Vzácný kov se sice na Slovensku těží pouze v Hodruši u Banské Štiavnice, prospektoři však na začátku léta hledali zlato až na 35 průzkumných územích. Vyplývá to z informací ministerstva životního prostředí. Zájem o nová naleziště podpořil růst ceny zlata. Ta se letos vyšplhala až na rekordní maximum 1031 dolarů za troyskou unci (asi 31 gramů).
Společnost Kremnica Gold, která by chtěla ložisko vytěžit, však zatím nemá souhlas města. Podle jednatele firmy Borise Bartalského se však podnik neupíná pouze k těžbě v Kremnici, ale hledá zlato také v dalších dvou lokalitách. "Skutečný potenciál je na jižní straně obce Vyhne," řekl Bartalský.
Nadějné jsou rovněž geologické průzkumy kyperské společnosti Emed Mining u obce Slatinské Lazy v okrese Detva. Firma v létě na svých internetových stránkách informovala, že její geologové při zkušebních vrtech narazili na zlatonosnou žílu s obsahem více než gram zlata na tunu.
Jedinou společností, která v současnosti zlato na Slovensku těží, je Slovenská banská v Hodruši-Hámroch u Banské Štiavnice. Ačkoli se firma nachází v útlumovém režimu, získala v loňském roce z podzemí téměř 90 kilogramů zlata. Přibližně stejné množství hodlá při průzkumných aktivitách a dotěžbě starých nalezišť získat i letos.
Podle odborníků jsou největší šance na objevení nového naleziště právě v lokalitách středního Slovenska, kde se zlato již v minulosti těžilo. Menší nálezy zlata lze ale v budoucnosti očekávat například také v pohoří Slánské vrchy na východě země.
Převážná část společností, které v současnosti na Slovensku hledají zlato, má zahraniční majitele. Kromě firmy Kremnica Gold, která je dceřiným podnikem kanadské Tournigan Energy, mají zaregistrovány průzkumná území například společnosti G.B.E. a Bellmin ovládané britskou skupinou Anglo-Slovak Minerals. Ty hledají zlato zejména na východě Slovenska, ale rovněž v Turčeku nedaleko Kremnice a u Handlové.
Samosprávy se často plánům na otevírání nových povrchových dolů na těžbu nerostů brání. Naleziště se nejčastěji nachází v horských oblastech, které by obce chtěly využívat zejména pro rozvoj turistického ruchu, od, kterého očekávají peníze do obecních pokladen. Firmy podle zákona nemohou s těžbou začít, pokud s ní příslušné obce nesouhlasí.
MISTŘI PADĚLATELÉ (3) Luigi Cigoi a Edward Emery
19. století přineslo prudký rozvoj numismatického bádání.
Sběratelé ale nebyli jediní, kteří těžili z nově vycházející odborné literatury. Stejně rychle se zlepšovala i produkce padělatelů. Francie zásobovala falzy celou Evropu, na severu Itálie vedl numismatik Luigi Cigoi gang řezačů razidel a členové britské numismatické společnosti se zase potýkali hned se třemi padělateli.
Numismatika v 19. století
Koncem 18. století se sbírání mincí rozšířilo v širokých vrstvách obyvatelstva. Sběratelé se mohli účastnit specializovaných aukcí, ke kterým byly vydávány katalogy. V evropských státech byly zakládány numismatické společnosti a spolky, které vydávaly odborné časopisy. Rostl počet numismatických publikací a byly pořádány veřejné přednášky. Kromě stále oblíbených antických mincí se sbíraly i středověké a novověké ražby. Objevily se první katalogy novověkých mincí podle nominálů, jako byly například tolary nebo dukáty. Carl Wilhelm Becker nebyl jediným evropským padělatelem 19. století. Ve 20. letech století působil ve Smyrně Caprara, který padělal řecké mince. Nechvalně proslulou se stala Francie, kde ve 40. letech 19. století působilo hned několik padělatelských gangů, zaměřujících se na falza mincí normandských vévodů, merovejských tiers de sous ve zlatě a denárů. V samotné Paříži bylo ve 40. letech několik aktivních padělatelů, produkujících kvalitní falza vzácných středověkých francouzských a anglických mincí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.