Problematické emise thajských bankovek (3) Poznámky pro sběratele
Bankovka podle SCWPM má dvě varianty.
Německá marka, symbol síly a prosperity německého hospodářství, se po téměř 53 letech ocitla na seznamu zaniklých národních měn, které byly k 1. 1. 2002 nahrazeny společnou evropskou měnou EURO. V této šesté části se na problematiku EURA opět podíváme především z německého pohledu a detailní popis přenecháme do samostatných příspěvků.
Dokončení článku z minulého vydání 5/2013
Pick#90 ND (1985–1996) sig . 54–60 & 639 Σ8 /[910]100 baht
První je charakterizována zašpičatělým (špičatým) lalůčkem levého ucha panovníka (a; pointed eartips; král Rama IX), druhá varianta pak dle SCWPM tmavějším modrým zbarvením (=zatemněním; obscuring) špičatého ušního lalůčku (b; darker blue color obscuring pointed eartips). Jedná se však o nesprávný výklad.
Mezi bankovkami neshledáváme znatelný rozdíl v barevném tónu převažující modré barvy (naopak se domníváme, že je možné hovořit o světlejší variantě; viz Pick#90; sig 56) a také lalůček levého ucha panovníka na druhé variantě není špičatý, nýbrž klasicky (fyziologicky) zakulacený (rounded ear tips). Bankovka byla vydána v emisích s # 0A–9B.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
ČESKOSLOVENSKÉ ZKUŠEBNÍ RAŽBY Pozvánka na aukci
Začátek první republiky nebylo jen o formování vlády a volbě našeho prvního prezidenta, ale byla to doba, kdy jsme se museli rozhodnout, jakou měnou budeme nově platit.
Věřte, že finální označení koruna a haléře to neměli tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Mohli jsme platit řepou, sokolem, frankem, rašínem, hřivnou…
S datem 10. dubna 1919 vchází v platnost zákon, který zavádí novou československou měnu. Název koruna byl pouze dočasný a navazoval na tradici z Rakousko-Uherské monarchie, kde se korunami a haléři platilo od roku 1892. První československá mince byl 20 a 50haléř z roku 1921, následovaný 10 haléřem a 1 korunou z let 1922, později se přidal 2 haléř, Guttfreundova slavná pětikoruna, 10 a 20 koruna a netypický 25 haléř. Jaká ale byla cesta k finální podobě prvorepublikových mincí? Bylo potřeba vyhlásit soutěž, dle jasně daných parametrů, jako tomu je dodnes. Zde přicházejí na řadu umělci, rytci (Šejnost, Španiel, Guttfreund, Čejka, Horejc a další), kteří ve své dílně dají podobu svému návrhu. Z těchto návrhů je později komisí vybráno několik nejúspěšnějších, zpravidla tři, které pak v mincovně dostávají podobu zkušebních odražků. Co to vlastně je? Jsou to mince, které se v mincovně zhotovovaly na zkoušku podle několika výtvarných návrhů, jako podklad na výběr nejvhodnějšího modelu a slitiny a k posouzení technických parametrů mince.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.