AUSTRÁLIE stručná historie bankovek 5$ & Pick#62a [2016]
Centrální banka Austrálie (Reserve Bank of Australia; RBA) vydala 1. 9. 2016 zcela novou bankovku o nominální hodnotě 5 australských dolarů.
Bankovka navazuje na polymerové bankovky z let 1988–2015. Podle RBA se jedná o novou generaci polymerových bankovek, které se zásadně odlišují od svých předchůdců. Na tento nominál budou navazovat další bankovky o hodnotách 10, 20, 50 a 100 australských dolarů.
Oficiální měnou Australského svazu (je používán i na australských obydlených zámořských teritoriích: Kokosové ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk) a tří ostrovních států v Pacifiku: Nauru, Kiribati a Tuvalu je jak jsme již uvedli výše australský dolar. ISO kód je AUD a pro označení dolaru je užíván všeobecný symbol $. Symbol dolaru se na bankovkách Austrálie nepoužívá. Velmi často se v literatuře používá kód odlišný kódu ISO. Nejběžnější je A$ nebo AU$. Jednou setinou australského dolaru je cent (1/100). V letech 2001–2002 byl australský dolar z důvodu poklesu hospodářství nazýván pacifické peso. Před zavedením dolarové měnové jednotky byl v australském svazu používán librový monetární systém (1913–1965). Bankovka o nominální hodnotě 5 $ byla vydána opakovaně, počínaje rokem 1967. Vzhledově jsou si bankovky velmi podobné.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
Ze světa kovových známek (26)
České chmelové známky I
Chmelové známky jsou svým počtem nejobsáhlejší skupinou českých peněžních (hodnotových) známek svým výskytem koncentrovanou na poměrně malé teritorium Žatecka, Lounska a Rakovnicka a v menší míře na regiony Úštěcka, Litoměřicka, Roudnicka a Mělnicka.
Chmelové známky, jež patří do kategorie pracovních či mzdových známek, měly dvě hlavní funkce, jako stvrzenky potvrzovaly množství odvedené práce a coby poukázky nárok na finanční odměnu. V ojedinělých případech se jimi dalo platit tam, kde byla známa jejich hodnota, kupříkladu v hostinci, který patřil zaměstnavateli. Cena za načesaný věrtel byla domluvena mezi chmelaři a česáči pro každou sklizeň a v meziválečném období se pohybovala kolem tří korun. Za práci nad normu a o nedělích byly příplatky. Z hlediska způsobu v ýroby lze chmelové známky rozdělit na takzvané kovářské, zhotovené z ústřižků plechu místní kovárnou či podomácku (obr. 1), a známky ražené jako mince v odborných závodech - ražebnách. Zde se zaměříme na druhý ty p, známky ražené strojně. Většina českých odborně ražených chmelov ých známek je z ikonograf ického hlediska poněkud uniformní. Na lícní straně je uvedená zpravidla celá adresa v ydavatele, na rubu hodnota 1/42 , 1 věrtel nebo Viertel či písemný údaj, že jde o chmelovou známku (Známka na chmel, Chmelní známka, Hopfenmarke apod).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
