5700 korun z ČNB Nové pamětní mince České republiky
Česká národní banka vydala v poslední době dvě pamětní mince.
Zlatá mince v hodnotě 5000 Kč nese vyobrazení dřevěného mostu v Lenoře. Velká stříbrná ražba v nominálu 500 Kč je pak věnována 100. výročí narození Beno Blachuta. Poslední mincí, která vyšla ještě před prázdninami je dvousetkoruna 750. výročí založení kláštera Zlatá koruna.
„V cyklu zlatých pětitisícikorunových mincí představujeme deset výjimečných mostů z různých krajů České republiky. Jedním z nich je právě most v Lenoře. Ten je vedle stavebního materiálu – dřeva – unikátní především díky systému, který pomáhal rovnat dřevo při plavení po Vltavě. I přes to, že toto své poslání už několik desetiletí neplní, zůstává cenným připomenutím historie Lenory a jejího okolí,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.
5000 Kč 2013
Dřevěný most na okraji Lenory sloužil k zadržování, počítání a vypouštění splavovaného dřeva z boubínských lesů po Teplé Vltavě. Svou funkci plnil až do vybudování přehrady na Lipně. Dřevěná trámová lávka s valbovou střechou je dlouhá 25 metrů a široká 1,8 metru. Výška chodby dosahuje až tří metrů. V podlaze stavby jsou dodnes patrné otvory, které sloužily k zasunutí trámků zadržujících dřevo. Po jejich vysunutí se nahromaděné dřevo uvolnilo a mohlo plout po řece dál.
Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999.9 a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g a síla je 1,85 mm.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
LITVA Emise z 1993–1994 a 2001–2003 (výběr)
Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.
Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.
Z hlediska notafilie není sběratelství litevských bankovek příliš rozšířeno, podobně, jako tomu je i u řady dalších postsovětských evropských či asijských republik. Před vstupem do Evropské unie v roce 2004 byl zákonným platidlem v Litvě litevský litas (singulár). ISO 4217 kód byl stanoven na LTL. Množné číslo této měny je v litevštině litai (3–9) a litų (desítky). Jedna setina litasu se nazývala centas (množné číslo centai). Pro přiblížení problematiky litevských bankovek jsme věnovali při studiu notafilie tohoto regionu bankovky Pick#53a (1 litas), Pick#54a (2 litai) a Pick#65 (10 litu). Úvodem je potřebné sdělit, že historie litevské měny sahá až do roku 1919. SCWPM uvádí na straně 614 (SCWPM; 19th Ed; 2013) pouze systém litas, stejně tak jako SCWPM; 12th Ed; strana 813(2008). Historie litevské měny je však poněkud složitější. V období let 1919–1920 (v některé literatuře se uvádí až rok 1922) platil na území Litvy tzv. ost markiu systém. Byly vydány pouze tři bankovky v rozsahu nominálních hodnot 50–500–1000 ost markiu. Bankovky mají R odlišen barevně (shodně u všech tří nominálů) červeno-zeleno-žlutým ohraničením. Emitentem bankovek byla tzv. Lietuvos Úkio Bankas.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
