Narození Jiřího Trnky připomenou medaile z drahých kovů
Letos uplynulo sto let od narození světově proslulého ilustrátora, režiséra a propagátora
českého animovaného filmu Jiřího Trnky.
Společnost Pražská mincovna a. s. k této příležitosti vydala stříbrnou pamětní medaili a připravuje i variantu z ryzího zlata. Návrh vypracoval akademický sochař Jiří Dostál.
Obě novinky jsou součástí ročního programu Kalendárium, ve kterém Pražská mincovna mapuje výročí v ýznamných osobností a událostí v českém i evropském rozměru. „Lícní stranu tvoří kompozice portrétu Jiřího Trnky z tříčtvrtečního pohledu a je doplněna opisem, do kterého
je v horizontální rovině zakomponován letopočet narození a úmrtí,“ popsal autor grafického návrhu medaile Jiří Dostál. „Rubová strana je tvořena volnou kompozicí prvků vztahujících
se k tématu animovaného filmu, to znamená: je zde kamera, filmový pásek a náznak archů listů symbolizujících Trnku umělce kreslíře - výtvarníka pracujícího s animací.“
Jako podklad pro obraz Jiřího Trnky na lícní straně medaile posloužily autorovi různé fotograf ie. „Z nich jsem si v yt vořil řadu kreseb a podle nich pak syntézou v ymodeloval
portrét,“ v ysvětlil Jiří Dostál. Sám na geniálního režiséra, ilustrátora a sochaře také zavzpomínal.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
PRAŽSKÁ MINCOVNA