VARIANTY GREŠLÍ CÍSAŘE LEOPOLDA I.
sletopočtem 1697 z opolské mincovny
Slezské grešle1 císaře Leopolda I. (1657–1705) s letopočtem 1697 ražené mincovnou v Opolí patří k jedněm z nejběžnějších drobných vládních mincí druhé poloviny 17. století, jednak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, jak veřejných, tak i soukromých, jednak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince.
Existují však mezi nimi výjimky, které jsou některými numismatiky považované za velké vzácnosti. Bohužel dnes zpracování typologie slezských grešlí chybí, a tak tento příspěvek přináší další dílčí přehled dosud známých typů a variant těchto bezpochyby zajímavých ražeb. V minulých číslech časopisu M&B jsem se v několika článcích zabýval otázkami spojenými s ražbou některých velmi vzácných typů a variant grešlí císaře Leopolda I. v opolské mincovně. Jen krátce připomínám, že v jednom z nich jsem uvedl, že oválný znak na prsou císařského orla se na aversu Leopoldov ých grešlí začal používat počínaje rokem 1692 a následně jím byly opatřeny všechny grešle ražené ve slezských vládních mincovnách až do konce Leopoldovy vlády v roce 1705.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
Mincovnictví USA: 13 kolonií v 17. století
Když se roku 1607 Jamestown stal první stálou osadou anglických kolonistů, byla Severní Amerika nebezpečnou divočinou.
Na východním pobřeží postupně vzniklo třináct kolonií, které se měly později stát základem USA. Jejich obyvatelé během 17. století urazili dlouhou cestu od bobřích kůží až po první vlastní mince.
Tabák a wampum: komoditní měna
Nově zakládané osady potřebovaly pro své další přežití a rozvoj nakupovat zásoby a vybavení přivážené loďmi z Anglie. Když roku 1630 dorazili puritáni do Massachusetts, obchod zde probíhal s pomocí barteru. Transakce s pomocí komodit, jako byly pytle s obilím nebo dobytek, byly obtížné a cena hotových peněz prudce rostla. V nouzi bylo roku 1635 povoleno platit střelivem do mušket, v kurzu 1 kule za farthing. Jednotlivé kolonie si stanovily své směnné kurzy komodit a výrobků, čímž se obchodování stalo ještě nepřehlednější. Na jihu byl komoditním platidlem tabák. Ten se stal roku 1619 oficiální měnou Virginie a hlavním artiklem byl i v Marylandu, New Jersey a obou Karolínách. Mezi platidla se na jihu počítaly i nedostatkové železné hřebíky, kvůli kterým se často zapalovaly opuštěné domy. S dalším rozvojem kolonií se komoditní měna ukázala nepraktickou kvůli podvodům s kvalitou a velkými nároky na prostor při skladování. Novou náhradou za mince se měla stát tradiční ozdoba Indiánů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
