200 Kč Aloys Klar Nová pamětní mince ČNB
Česká národní banka vydává do oběhu celkem 22 500 kusů další dvousetkoruny, z toho 15 600 kusů ve špičkové kvalitě s leštěným polem a matovým reliéfem a 6900 kusů v běžné kvalitě.
Tentokrát je pamětní dvoustovka věnována Aloysi Klarovi.
Aloys Klar se narodil 25. dubna 1763 v Úštěku na Litoměřicku. Po studiích filosofie působil v rodném kraji jako profesor gramatiky, vedle práce učitele se věnoval také dobrovolné péči o nevidomé a jejich vzdělávání. Už v roce 1807 stál u zrodu soukromého ústavu pro výchovu a léčení slepých dětí v Praze, v roce 1832 otevřel na pražském malostranském prostranství Ústav pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců, pozdější Klarův ústav. Aloys Klar zemřel v březnu 1833, v práci pro nevidomé po jeho smrti pokračovali jeho synové.
Na lícní straně mince je motiv ruky, kterou je čteno Braillovo písmo na Pichtově psacím stroji. Pod vyobrazením ruky je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „Kč 200“. Na psacím stroji je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Ve spodní části psacího stroje je ukázka abecedy v Braillově písmu. Pod vyobrazením psacího stroje je v Braillově písmu nápis „Aloys Klar“. Minci razila Česká mincovna, její značka je vpravo od psacího stroje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
Ze světa kovových známek (9) Známky potravních (konzumních) spolků a družstev
Rozvoj potravních spolků v rakouských zemích nastal po liberalizaci podnikání
odstartované vydáním živnostenského řádu r. 1859 a obchodního řádu v roce 1862.
Po schválení spolčovacího zákona roku 1867 byly svépomocné potravní spolky definovány
jako hospodářské spolky a od vydání družstevního zákona roku 18731 působily jako
výdělková a hospodářská společenství.
Posláním potravních spolků zakotveným v jejich stanovách bylo nakupovat zboží denní potřeby pro domácí použití od v ýrobců a prodávat je členům za minimální ceny. Založením svépomocného spolku čelili zaměstnanci truck-systému2 do jeho zákazu v Rakousku-Uhersku v roce 1870, kter ý ale někde dál ve skryté formě přetrvával v továrních konzumních prodejnách
ovládaných podnikateli3.
Svépomocné spolky a později podnikatelská družstva, které měly v obchodní a někdy i v ýrobní sféře konkurovat podnikatelům a zlepšit tak životní úroveň členů, počaly vznikat v 60. a 70. létech XIX. století. Ideologem a zároveň i jedním z iniciátorů svépomocného hnutí v Čechách byl v té době JUDr. František Ladislav Chleborád (1839–1911). Vzorem mu byl německý model svépomocného hnutí, učení Schulz-Delitsche, a anglický spolek Rochdale Pioneers, u nás uváděný jako Poctiví pionýři (zákopníci) Rochdalští4, o jehož činnosti obsáhle referoval v přednáškách a časopisecky. F. L. Chleborád stál u vzniku a byl prvním předsedou nejznámějšího svépomocného spolku pražského Oulu založeného roku 18685. Podle Oulu byly zřizovány podobné svépomocné spolky v Praze i na venkově. Spolek po odchodu Chleboráda pro osobní rozpor y a špatné hospodaření byl nucen ukončit činnost 18. července 1875.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012