DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
Jan Žižka z Pražské mincovny Medaile zahájila novou sbírku
Medailon odkazující na slavného husitského vojevůdce Jana Žižku začala v říjnu razit Pražská mincovna. Titulem zahájila zcela nový cyklus, který je věnovaný významným osobnostem a událostem české vojenské tradice.
Výtvarný námět medaile Jan Žižka z Trocnova tvoří dvě kompoziční složky: portrét a doprovodný motiv. „Žižkův portrét je autorský a ideální, což znamená, že jde o moji autorskou licenci a neopíral jsem se o žádné historické zobrazení. Naopak doprovodný motiv volně cituje známou iluminaci z Jenského kodexu,“ popsal novinku autor návrhu akademický sochař Michal Vitanovský. Celek tak připomíná osobnost vojevůdce i samo husitské hnutí. Opis Jan Žižka z Trocnova je umístěn v horní části mincovního pole po obou stranách portrétu.
Michal Vitanovský přiznává, že na návrhu pracoval rád, i s vědomím problematického vnímání Žižkovy osobnosti v české veřejnosti„Katoličtí konzervativci ho vytrvale prohlašují za lapku, pro komunisty to byl revoluční vůdce prostého lidu. Oba výklady jsou ve své jednostrannosti falešné a nepřispívají ke skutečnému poznání jedné z velkých postav našich dějin,“ soudí Vitanovský a upozorňuje, že v kontextu středověkého válečnictví je Žižka postavou dokonce evropských rozměrů (viz též článek Michala Vitanovského – pozn. red.).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
NĚMECKÉ BANKOVKY
O vzniku emise BBK I.
Po druhé světové válce byla na území spolkových zemí pod někdejší správou Velké Británie, Francie a Spojených států pověřena řízením západoněmecké měny Bank Deutsche Länder (BdL) založená v březnu 1949. Ta ve spolupráci s jednotlivými zemskými bankami řídila jak měnovou politiku země, tak i peněžní oběh. První poválečná platidla se tvořila ve spěchu a proto z technologických, ale i kapacitních důvodů byla jejich výroba svěřena zahraničním tiskárnám.
V prvních poválečných letech se německé hospodářství potýkalo nejen s válečnými škodami, ale také demontáží průmyslových závodů a nuceným vývozem paliv, surovin a uhlí za nepřiměřeně nízké ceny. Stále platil přídělový systém, který pokrýval jen nejzákladnější potřeby, čímž přispíval k enormnímu rozmachu černého trhu. V oběhu se nacházelo i nepřiměřeně velké množství peněz, které postupně roztáčelo spirálu inflace. S cílem stabilizovat tuto situaci byla v červnu 1948 přijata měnová reforma, která de facto předznamenala budoucí rozdělení Německa a v západních sektorech pod správou Velké Británie, Francie a Spojených států odstartovala ekonomický růst.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
