Pražské Jezulátko Nové pamětní medaile
Světově proslulá soška Pražského Jezulátka se stala předlohou pro nové stříbrné a zlaté medaile. Podle výtvarného návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla je před několika týdny
začala razit Pražská mincovna a. s.
Verze zlatá i stříbrná patří do žádané hmotnostní kategorie 1 Oz (31,1 g). Obě varianty mají také shodný průměr 37 milimetrů, liší se tedy pouze v síle materiálu. Na lícní straně
medaile je vyobrazena celá soška Jezulátka uzavřená do opisu tvořeného jejím názvem v několika jazycích. Rub zobrazuje portrét Ježíška v dětském věku, umístěný na pozadí s křížem a paprsky znázorňujícími svatozář. Hrany mají všechny verze hladké, medaile
zlaté v provedení proof jsou však navíc číslované. „Celkový náklad stříbrné varianty v provedení špičková kvalita je limitován maximálním počtem čtyř tisíc exemplářů. Emise proof i běžná kvalita vyvedené v ryzím zlatě jsou omezeny pěti sty kusy,“ upřesnil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. Ke každé medaili dodává Pražská mincovna certifikát.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Operace Bernhard
Padělky britských liber
Padělání platidel patří k nejúčinnějším způsobům vedoucím k oslabení nepřítele, a snad i proto se s ním v mnoha válečných konfliktech setkáváme tak často. Akcí, která v novodobé historii nemá obdoby, je bezpochyby operace Bernhard, pomocí které se za 2. světové války snažilo nacistické Německo rozvrátit britskou měnu.
S plánem na oslabení britského hospodářství výrobou a šířením falešných liber přišel v prosinci 1939 SS Strurmbannführer Andreas Naujocks, který jej přednesl svému nadřízenému Reinhardu Heydrichovi. V Heydrichově pojetí se poté začíná rodit plán, který v následujících letech vejde do světového povědomí jako operace Bernhard, největší padělatelská operace novodobé historie. Pod Naujocksovým vedením se po schválení nejvyšším vedením vytváří pracovní skupina, která se dále zabývá technickým zabezpečením celé akce pod krycím názvem operace Andreas.
Sachsenhausen
Původně se jako sídlo padělatelské dílny zvažoval Berlín. Hrozilo však reálné nebezpečí, že by zaměstnanci mohli informace vynést spojencům. Bylo tak rozhodnuto, že se tiskárna umístí v jednom z koncentračních táborů. Na seznamu uvažovaných lokalit se ocitly tábory v Osvětimi, Ravensbrücku, Buchenwaldu a Sachsenhausenu. Vybrán byl posledně jmenovaný a to především díky výhodné poloze nedaleko Berlína.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
