Mincovna Košice - zlatá 1 Oz b.k.

Košice - zlatá 1 Oz b.k.

Averz Reverz
Zlatá pamětní medaile 1 Oz
Autor: Tomáš Lamač
Rytec: Tomáš Lamač
Ražba: Pražská mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana hladká
limit provedení proof: 299 ks
limit provedení b.k.: 99 ks
emise: 2013



DESIGN
HODNOTA
NÁKLAD
CENA
DETAILY

Jeden obrázek vydá za tisíc slov! Prohlédněte si i ty nejmenší detaily našich mincí. Objevte jejich půvab kliknutím na obrázky obou micovních ploch.

Košice - zlatá 1 Oz b.k.
Košice - zlatá 1 Oz b.k.
ODKAZY

Stránky www.Zlate-Mince.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní informační zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Najdete zde samozřejmě i informace o minci "Košice - zlatá 1 Oz b.k.".
OBCHODNÍ INFORMACE

Kód položky:

CRM1369


Cena je včetně DPH. Běžná cena: 50 022,50
Koupí dnes ušetříte: 9% | 4 547,50 Kč
Dostupnost na prodejnách: 24 hodin
Koupí produktu získáte + 682,00 ZM

Zlaté mince (ZM) získané do našeho věrnostního programu nákupem tohoto zboží, můžete použít k úhradě nákupu libovolných produktů z naší nabídky a k získání dalších výhod! Nakupovat na jednom místě se vyplatí...
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
4,1

Hodnotilo 8 sběratelů

Hlasovat mohou pouze
přihlášení uživatelé!

VŠE O NÁKUPU V MINCOVNĚ
SEZNAMTE SE S DÍLY PRAŽSKÉ MINCOVNY
Udržujeme české řemeslo živé...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Ze světa kovových známek (17) Materiály účelových známek (2)
Tento díl se tak trošku vymyká názvu seriálu. K výrobě účelových známek byly totiž užívané i nekovové materiály.

Již v první polovině 19. století se vyráběly někdy i svépomocí známky z lepenky nebo kartonu, často kruhové a podobné tak mincím, kterých se do současnosti vzhledem malé trvanlivost papíru dochoval pravděpodobně pouhý zlomek.

Byly to známky užívané především v zemědělství, kde potvrzovaly odvedenou práci v časovém nebo úkolovém pojetí. Staršími jsou známky robotní, později vznikaly z tuhého papíru i známky chmelové. Příkladem podomácku zhotovené papírové chmelovky je známka Cyrila Vitnera z obce Hředle na Rakovnicku (obr. 1). Kartónová peněžní známka či nouzovka, kterou vydal J. Wetzler ze Žatce, byla vytištěna v odborném závodě (obr. 2). Vedle různých druhů kartonu a tuhého papíru se užíval i prešpán - chemicky tvrzená lepenka. Na tento odolnější materiál šlo nejen tisknout, ale i do něj razit (obr. 3).

Přechodem mezi známkami kovovými a papírovými jsou ražby na kovem plátované lepence. Byly ražené jako kovové známky a sloužily vesměs k reklamním účelům. Typickým zástupcem této kategorie je známka Exportního pivovaru a. s. Velké Březno, jejíž materiál je lepenka plátovaná měděnou vrstvou (obr. 4). Podobného provedení jsou známky pařížských veřejných domů. Zde ražba nevěstince U hezkých holek (krásných slepic) v ulici Blondel 32 v Paříži (obr. 5), který proslavil spisovatel Henry Miller.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.



Československé svatováclavské dukáty Geneze slavné mince
Letos uplyne již devadesát let od doby, kdy spatřily světlo světa první československé svatováclavské dukáty.

Přesto, že se razily v mincovně v Kremnici, která byla po staletí proslulá ražbou uherských zlatých mincí,1 navázaly nové československé dukáty nikoli na uherské, ale na české dukátové ražby.

Na českých dukátových ražbách se od 15. do 17. století uplatňoval obraz českého zemského patrona sv. Václava. Na líci svatováclavských dukátů pak byl samozřejmě umístěn malý československý státní znak.2
Jak jsem již při jiné příležitosti na jiném místě uvedl,3 stal se svatý Václav již v raném středověku symbolem panovnického rodu Přemyslovců a českého státu. Se svatováclavskými motivy se na českých vládních ražbách setkáváme od prvních let 11. století až do počátku 17. století. Zatím nejmladší evidovanou vládní ražbou s postavou sv. Václava je pražský dukát císaře Matyáše nesoucí letopočet 1612.4 V 19. století se stal kult sv. Václava nosným tématem českého národního obrození a hrál velkou úlohu v emancipačních snahách českého národa i v době zápasu o samostatný stát. Je nesporné, že svatováclavská tradice velmi úzce souvisí s tradicí budování nezávislého svobodného státu. Není proto divu, že se ke svatováclavské tradici na počátku 20. století přihlásil i náš nově vznikající stát. Nově byla svatováclavská tématika oživena na jubilejních československých svatováclavských dukátech ražených v kremnické mincovně od roku 1923, tedy od roku, na který připadlo páté výročí vzniku republiky. Nejednalo se však o běžnou minci, ale o minci obchodní – tedy minci z drahého kovu vydávanou státem, která nemá určenu nominální hodnotu. Zatímco u běžné mince hraje její nominální hodnota nejdůležitější roli, u obchodní mince je rozhodující obsah drahého kovu. Podle něj potom má mince proměnlivou hodnotu na základě aktuálního kurzu vycházejícího z nabídky a poptávky. Takovéto novodobé dukátové ražby, naše i světové, jsou určeny pouze k zahraničnímu obchodu nebo plní funkci jako ražby tezaurační, reprezentační, sběratelské nebo pamětní.5

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

Dědictví
Koruna
Naše kulturní dědictví
Bratislava
Bratislava, Dunajská 68
Prodejna mincovny
Obecní dům
Praha, Obecní dům, 2. patro
Prodejna numismatiky
Křest
Medaile
s příběhem
www.Prazska-mincovna.cz - Mincovna pro české sběratele. Mince a medaile z drahých kovů. ©2018 Pražská mincovna a.s.