František Drtikol (3. 3. 1883 - 13. 1. 1961) – světově uznávaný český fotograf, představitel dekorativního umění ve fotografii. Proslulé jsou jeho snímky aktů a portréty, které výrazově připomínají spíše malované obrazy.

František Drtikol se narodil v Příbrami, kde vystudoval gymnázium a poté se vyučil fotografem v ateliéru Antonína Maltase. V letech 1901 až 1903 studoval na odborné fotografické škole v Mnichově. Z té doby pocházejí také první Drtikolovy práce, které se stylově blíží jeho pozdější tvorbě.

Svůj první ateliér si založil v roce 1907 v Příbrami, po návratu z tříleté vojenské služby. Už o tři roky později se ale usazuje v Praze, kde si společně s Augustinem Škardou, členem Klubu pražských fotografů, otvírá vlastní ateliér.

Drtikol často experimentoval s různými technikami, jako je například gumotisk, olejotisk nebo uhlokresba, různě dodatečně upravoval negativy. Později ale od post procesů ustupoval a výsledný obraz vytvářel přímo v ateliéru pomocí světel a rekvizit. Kromě portrétů a aktů se věnoval i krajině a žánrovým snímkům staré Prahy. Velmi ceněný je dnes soubor olejotisků Z dvorů a dvorečků staré Prahy, který vydal společně se Škardou v roce 1911. Portrétoval také řadu významných osobností z oblasti umění i politiky, mezi nimiž byli například T. G. Masaryk, Edvard Beneš nebo Josef Suk.
Fotografickou kariéru překvapivě ukončil v roce 1935 a dále se věnoval duchovnímu rozvoji a malbě.

Ve svém díle Drtikol dokázal mistrně zachytit pohyb i symbolickou podstatu předmětů. V roce 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa a jejím aktivním členem zůstal až do smrti. Byl také filozofem, překladatelem duchovních knih a propagátorem buddhismu.