Novinky v nabídce.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Sběratel 2011 Veletrh okem návštevníka
V termínu 8.–10. září proběhl v pražských Letňanech veletrh Sběratel 2011. Letošní ročník navštívilo víc než 12 000 lidí. Pokud jste zrovna nepatřili mezi ně, můžete se prostřednictvím tohoto článku za výstavou ohlédnout.

Přestože byl veletrh v mnoha ohledech rekordní, v porovnání se zahraničními akcemi se spíše než o veletrh jedná o dočaný sběratelský supermarket. I tak je ale pro českého sběratele tato akce výjimečná. Vystavovatelé z 35 zemí světa nabídli příležitost doplnit sbírky o běžné, ale i vzácné kusy.
Co však v žádném supermarketu nenajdete, jsou rarity a akce, jež veletrh doprovázely. Obdiv budila replika Svatováclavské koruny, v jejíž blízkosti se rozdával speciál našeho časopisu. Příznivce naší současné numismatiky určitě potěšila možnost setkat se osobně (na autogramiádě) s autorem našich oběžných i pamětních mincí – Vladimírem Opplem.
Prohlédněte si fotografie z akce. Pokud jste letos chyběli, věříme, že příští rok už nebudete. Opět na stejném místě 6.-8. září.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.

PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (4)
Řím – od království (přes republiku) k císařství

Kdyby už peníze nebyly vynalezeny, postarali by se o to určitě staří Římané. Jejich pragmatický vztah k tomuto prostředku směny vyjadřuje nesmrtelná věta PECUNNIA NON OLET (peníze nesmrdí), inspirovaná ekonomickou politikou císaře Vespasiána. Pojmenování peněz ve větě, která se císaři přisuzuje, vytvořili jeho dávní předkové. Jejich prvotním platidlem byl dobytek – PECUS. Když pak začali platit kusy kovu na váhu, pojmenovali je PECUNNIA.

„Vítej domů Kornelie. Tak jaké to bylo v Římě?“ Příchozí si přisedl k sousedovi pod olivovník a rozpovídal se. „Klid a zároveň trochu smutno. Teď, po smrti císaře, je vládcem Marcus Aurelius. Dělá to dobře a na svého předchůdce nezapomíná. Však jsem si také přinesl památku.“ Soused Tulius vzal s úctou do prstů minci s orlem a opisem CONSECRATIO a povzdechl: „Je to tak, Antoninus Pius byl velký člověk, ale teď už je bohem“. Jeho přítel přizvukoval: “Máš pravdu a já pořád lituji, že jsem se tehdy nedostal na slavnost a neviděl orla vzlétat z hranice“. Takzvané konsekrační mince, ke kterým se ještě vrátíme, patří až do doby panování římských císařů. Při sledování počátků v ý voje římského mincování je ale potřeba se vrátit o hodně zpátky. Jestliže si antické Řecko musíme promítat na více oblastí jižní Evropy a Středomoří, pak Řím si spojujeme především s Apeninským poloostrovem.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.