Novinky v nabídce.

Německá platidla po 2. sv. válce (2) Měnová reforma 1948
Po skončení druhé světové války se německá ekonomika ocitla v troskách.

Spojeneckým bombardováním, ale i Hitlerovou taktikou spálené země se všechny velké průmyslové závody proměnily v ruiny, města přišla o téměř 20 % bytového fondu a všudypřítomný zmatek a nedostatek i těch nejzákladnějších surovin byl cítit na každém kroku. Není tedy divu, že stabilizace a nastartování německé ekonomiky se v prvních poválečných letech stala jedním z prvořadých cílů okupačních mocností.

Jak jsem v první části tohoto seriálu uvedl, už od počátku třicátých let dochází v Německu k rostoucí regulaci cen vybraných výrobků a později i k zavedení přídělového systému. Zprvu jen pro průmyslové suroviny, později ale i pro věci denní potřeby a potraviny.
Takto nastavenou regulací se sice podařilo zabezpečit alespoň základní distribuci vybraných produktů, na druhou stranu to však s sebou přinášelo i neblahé efekty ve smyslu rozmáhajícího se černého trhu a často i tezauraci platidel, neboť ceny plně neodrážely realitu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (47)
Početní peníze I.

V seriálu o kovových známkách nemohou chybět sběratelsky velmi oblíbené početní peníze. Tzv. vládní tvoří hranici mezi numismatikou a exonumií, soukromé početní peníze či žetony mezi numismatikou a medailistikou. Zastavme se nejprve u prvních.

Počítání „na linkách“ byl způsob provádění matematických operací známý již ve starověku. Sumy se v yjadřovaly kladením kaménků či kostek na desku s liniemi zvanou abakus. Jednotlivé linky měly hodnotu řádů jedniček, desítek, stovek, tisíců atd., mezer y v yjadřovaly poloviny čili pětky, padesátky atp. Znalost této matematické metody přešla jako kulturní dědictví antiky do doby středověku. Zda byla předána z Byzance prostřednictvím křížov ých v ý prav, nebo jinak, o tom se vedou polemiky. Na přelomu vrcholného a pozdního středověku se vyvinuly k tomuto účelu zvláštní pomůcky ražené jako mince z mědi a jejích slitin, početní peníze.1 Jejich pomocí se na abaku vyjadřovaly sumy a různé početní úkony a měly tak důležité místo v obchodních praktikách středověku. Nejstarší početní peníze z konce 12. století byly užívané kupci v Itálii (obr. 1), odtud se obchodem rozšířily v polovině 13. století do Francie, v 14. století se razily v Holandsku a Anglii, později také v Německu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU