WWW.ZLATE-MINCE.CZ součástí českého kulturního dědictví.
Stránky www.Zlate-Mince.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví.
Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.
"Vzhledem k tomu, že množství dokumentů přístupných online je obrovské a tyto publikace zveřejňované na Internetu jsou velmi rozdílné kvality, vybírá Národní knihovna ČR ty nejlepší z českých internetových stránek tak, aby byly trvale uchovávány dokumenty, jež mají dokumentární hodnotu pro současné i budoucí generace a tvoří národní kulturní bohatství."
Ochranu a uchování těchto dokumentů zajišťuje od roku 2000 Národní knihovna ČR ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity.
Internetový katalog zlatých a stříbrných mincí české státnosti od roku 1918, který provozujeme na jednoduché adrese www.Zlate-Mince.cz patří svým rozsahem k naprosto ojedinělým stránkám i v evropském měřítku. Představuje ucelený a úplný přehled mincí ražených na našem území Československým státem a po rozdělení Českou a Slovenskou republikou.
Více než 2400 stránek poskytuje informace o technických parametrech mincí, nabízí detailní fotografie vzácných titulů i zajímavosti z české mincovní tvorby.
Tyto stránky pomáhají především investorům kteří chtějí do drahých kovů investovat a vytvořit si vlastní zlaté rezervy. Nabízí základní informace o fungování trhu s fyzicky alokovaným investičním zlatem.
Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky
Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.
Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).
Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu
Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně
kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých
penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.
Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.