Dárkové ražby. Zvěrokruh.

Dárkové ražby. Zvěrokruh

DÁRKOVÉ RAŽBY. ZVĚROKRUH
( 24 produktů v prodeji. )

Před mnoha tisíci lety lidé při pozorování oblohy zaznamenali, že Slunce a planety se na svém každoročním putování po obloze pohybují po stále stejné úzké stezce okolo Země. Tuto, kterou Řekové nazvali zodiakus, ,,zodiak' nebo ,,zvěrokruh', rozdělili astrologové na dvanáct rovných dílů označovaných jako ,,znamení'. Každému z nich odpovídalo určité souhvězdí - Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář nebo Ryby - a určité období roku. Podle postavení, které uvnitř zvěrokruhu zaujímají Slunce a planety, sestavují astrologové své předpovědi - horoskopy a přisuzují typ osobnosti jedincům narozeným v jednotlivých znameních. Osobnostní rysy typické pro různá znamení byly rozpracovávány po tisíce let.

Nomen omen Nové projekty Pražské mincovny
Emisi, která je v České republice svým rozsahem naprosto ojedinělá, představila nedávno Pražská mincovna. Na medailonech z drahých kovů se totiž objeví všechna jména českého i slovenského kalendáře.

Mezi zajímavé novinky se řadí i kolekce astrologických znamení. Medailony obou nových emisí představují ekvivalent působivého a hodnotného dárku.

Projekt nazvaný Jména českého kalendáře nemá zřejmě v české medailérské tradici obdoby. Vždyť jen pro vyražení české verze medailonů ve dvou velikostech mincovna potřebovala zhruba osm set čtyřicet razidel. „To představuje téměř čtyři metrické centy kvalitní kalené oceli,“ poznamenal technik Pražské mincovny Michael Kovář.
Pamětní medailony s křestními jmény mincovna razí v ryzím zlatě a čistém stříbře, vždy ve dvou velikostech. Prestižní zlatý má hmotnost jedné trojské unce (31,1 g), stejně jako jeho stříbrný ekvivalent. Menší zlaté provedení váží 15,55 g, což je polovina trojské unce, malý stříbrný medailon má hmotnost 13 gramů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012

Německá platidla po 2. sv. válce (6) Euro
Německá marka, symbol síly a prosperity německého hospodářství, se po téměř 53 letech ocitla na seznamu zaniklých národních měn, které byly k 1. 1. 2002 nahrazeny společnou evropskou měnou EURO.

V této šesté části se na problematiku EURA opět podíváme především z německého pohledu a detailní popis přenecháme do samostatných příspěvků.

Po druhé světové válce bylo hospodářství evropských zemí silně zasaženo. Na celém kontinentu se projevoval nedostatek spotřebního zboží i potravin což už ve válečných letech vedlo k zavedení přídělového (lístkového) systému. Vyskytovaly se i případy opětovného vydávání nouzových platidel, ostatně jak tomu bylo i za první světové války i když nutno podotknout, že zdaleka ne v tak velkém rozsahu. V mnohých zemích byly tak vlády přinuceny k nejrůznějším měnovým opatřením. Snaha vyhnout se dalšímu konfliktu vedla státy k hledání optimálního uspořádání, které postupem času přerostlo v proces evropské integrace. Proces postupného sjednocování a integraci po mnoha letech a peripetiích vyvrcholil podepsáním Maastrichtské smlouvy v únoru 1992. Ta sestává ze tří pilířů. Prvním pilířem je stávající Evropské společenství, druhým nově založená Společná zahraniční a bezpečnostní politika a třetím pilířem je spolupráce v oblasti práva a vnitřních věcí. Na jejím základě bylo rovněž dohodnuto, že se společnou měnovou jednotkou členských zemí Evropské měnové unie (EMU) stává euro. Do EMU vstoupily všechny členské země EU kromě Velké Británie, Dánska a Švédska. Maastrichtská smlouva obsahuje podrobný časový plán postupu k měnové unii a popisuje rozdělení do tří etap.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU