Lazar Ercker (kolem roku 1529 – 1594) – pražský mincmistr, metalurg a vrchní hutní mistr v Českém království v době vlády Rudolfa II.

Lazar Ercker se narodil v saském hornickém městě Annabergu v Krušných horách. V letech 1547/48 studoval matematiku a přírodní vědy na univerzitě ve Wittenbergu. U kurfiřtského dvora v Drážďanech pracoval jako prubíř, ale vyzkoušel si i další profese v oboru těžby a zpracování rud.

V roce 1567 přesídlil do Čech a o deset let později se stal nejvyšším hormistrem Českého království. V té době už byla produkce stříbra a zlata z českých nalezišť za zenitem a dále slábla, což se projevovalo i na zhoršující se kvalitě nových mincí. Rudy museli horníci dobývat ze stále větších hloubek, hutníci pak hledali efektivnější metody, jak z vytěženého materiálu dostat maximum čistého kovu. V tom měl pomoci právě Ercker, jehož pověst odborníka dorazila do Čech dávno před jeho příchodem.

Poznatky o zpracování kovů Ercker zaznamenával. Jeho nejznámějším dílem je německy psaná Kniha o prubířství z roku 1574. (K pětistému výročí ji v českém překladu vydalo pražské Národní technické muzeum - 1974).

V roce 1583 byl jmenován do úřadu mincmistra královské mincovny v Praze. Tuto funkci po jeho smrti po řadu dalších let zastávala jeho žena Zuzana. Lazar Ercker významně přispěl k modernizaci těžby a zpracování rub, ve službách českého království pracoval šestadvacet let.