ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Česká mincovna není státní podnik? Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.

Česká mincovna nevydává české mince? Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.

Proč je na české minci cizí královna? Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.

Kdo vykupuje mince České mincovny? Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.

40 dukát Maximiliána II.

Maxmilián II. (31. 7. 1527 - 12. 10. 1576) – český a uherský král, císař římský z dynastie Habsburků.

Maxmilián II. se narodil ve Vídni jako první syn císaře Ferdinanda I. a Anny Jagellonské. V mládí inklinoval k protestantismu, což jeho habsburským příbuzným dělalo starost. Zejména otci a strýci, španělskému králi Karlu V. Aby mladého následníka přeorientovali zpět ke katolicismu, oženili ho v roce 1548 s Karlovou dcerou Marií Španělskou, s níž pak Maxmilián zplodil šestnáct potomků. Sňatek zároveň upevnil vazbu mezi španělskými a rakouskými Habsburky. Přeměna budoucího císaře římského a krále českého a uherského byla dokonána v únoru 1562, kdy Maxmilián v Praze složil přísahu věrnosti katolické církvi. 14. května téhož roku byl korunován za krále českého a 24. listopadu se stal králem římskoněmeckým. Korunovace za krále uherského se uskutečnila 16. července 1563 v Prešpurku, dnešní Bratislavě.

Maxmilián II. se i po návratu ke katolicismu, zejména zpočátku, jevil jako nábožensky tolerantní, což dokazuje například povolení nekatolických vyznání dolnorakouské šlechtě. Českým protestantům roku 1575 ústně schválil českou konfesi, za což nekatolická šlechta přislíbila nástupnictví jeho synovi Rudolfovi II.

Naproti tomu jako válečník se Maxmilián příliš neosvědčil. Tažení proti osmanské říši, která ohrožovala hlavně Uhry, skončilo potupně. Disponoval přitom početným vojskem, v jehož radách bojoval pod vedením Viléma z Rožmberka i třítisícový český kontingent. Armáda se netakticky vyčerpala náročným obléháním města Rába, zatímco Turci dobyli strategicky mnohem významnější pevnost Siget. Maxmilián byl nucen podepsat mír s povinností platit Turkům roční rentu ve výši 30 tisíc dukátů.

Období Maxmiliánovy vlády bývá někdy nazýváno kompromisním katolicismem, protože se v zájmu zachování stability v zemi snažil vycházet s představiteli katolické i nekatolické šlechty. Na konci svého života, při říšském sněmu v Řezně v roce 1575 ale vydal několik mandátů zaměřených proti evangelíkům a zakázal činnost jednoty bratrské v královských městech.

Maxmilián II. se neúspěšně pokoušel získat vládu nad Polskem. Část tamní šlechty ho dokonce zvolila svým králem, jiná část ale prosazovala Štěpána Báthoryho. Situace by zřejmě dospěla až ke vpádu Maxmiliánových vojsk do Polska. K tomu už však nedošlo, neboť císař na říšském sněmu v Řezně roku 1576 zemřel. Jeho tělo bylo uloženo v chrámu svatého Víta v Praze.

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu investičního zlata.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (3) Diktátoři na bankovkách

Jedním z nejčastějších námětů, s kterým se setkáváme na papírových platidlech, jsou politici.

Při výběru osobností se centrální bankéři vždy snaží, aby vyobrazená osobnost byla pro zemi a její občany nejen významná, ale měla být i určitým vzorem. Dobrými příkladem je například prezident Tomáš Garrigue Masaryk či královna Alžběta II. Na opačné straně spektra pak nalezneme ty nejhrůznější diktátory, na které se zaměříme v dnešním díle.

Idi Amin
Jedním z nejbrutálnějších afrických diktátorů je bezesporu Idi Amin. Amin pocházel z kmene Kakwa žijící na severu Ugandy. Po základní škole vstoupil roku 1946 do jednotek královských střelců, kde zprvu sloužil jako kuchař. Díky fyzické síle a vytrvalosti, stejně tak jako krutosti, se postupně propracoval do vyšších hodností. Jako mladý důstojník se účastnil po boku skotských jednotek bojů v Keni a Somálsku, kde se projevila jeho brutalita a sadistické sklony. Po vyhlášení nezávislosti Ugandy zůstal v armádě a vstoupil ve spojenectví s ministerským předsedou Obotem, který roku 1965 provedl vojenský převrat. Po nástupu Obota k moci získal Amin post vrchního velitele vojsk a letectva. Z nově nabyté funkce posiloval svou mocenskou pozici, díky čemuž upadl v nemilost prezidenta a v podezření z rozkrádání státního majetku.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

IDENTIT (=ANATOMIE) BANKOVEK Základní přehled (1)

S postupem rozvoje technologií, který je překotný a jen málo kdo stačí sledovat všechny směry vývoje, dochází také v bankovnictví k zásadním změnám v oblasti bankovního tisku.

Veškeré snahy jsou zaměřeny na potlačování možnosti vyrábět falsa a tím vydávat bankovky, které tuto možnost minimalizují, nebo téměř vylučují. Již dříve jsme se této problematice věnovali, především v příspěvku Sběratelství a studium bankovek a také v článku o verifikaci bankovek.

Zcela významná v oblasti anatomie bankovek je studie1, na které jsme měli možnost se podílet a která povyšuje notafilii vskutku na vědní, nikoliv pouze sběratelský, obor. (1Hans de Heij et al.; Designing Banknote Identity. DNB Occasional Studies Vol.10/No.4 (2014) 398 stran) Také z dílny IBNS byla v roce 2006 vydána studie o anatomii bankovek. Tato práce se věnovala topice nejvýznamnějších ochranných prvků na bankovkách. S vývojem technologií tisku bankovek se v literatuře objevuje termín identit bankovek. Lze jej vysvětlit jako anatomii bankovek poukazující na detaily, které jsou svým způsobem specifické a zásadně nemění základní anatomii totožných bankovek. Co má anatomie a identit bankovek společného je ta skutečnost, že dochází k jejich vývoji jak v čase, tak také ve formě. Lze se setkat proto s literaturou zabývající se bankovkami z pohledu anatomie a identitu pro oblast afrických zemí, zemí Jižní Ameriky, arabských států nebo zemí, které používají hebrejštinu, hindštinu či sinhálštinu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.