TUNISKO 5 DINÁRŮ
Bankovka Pick#95a; 2013
Tunisko je stát v severní části Afriky. Jedná se o republiku, která se v arabštině označuje jako al-Džumhuríja at-Túnisíja, v arabské translaci ةيروهمجلا ةيسنوتلا . Historie bankovky o nominální hodnotě 5 dinárů se píše již od roku 1958, kdy byla vydána jmenované hodnoty Pick#59a jako nedatovaná.
Nosným motivem na aversu bankovky byl portrét presidenta Habib Bourguiba. U bankovky byla použita signatura 30 (Mansour Moalla & Hédi Nouira). Před rokem 1958 byl na území současného Tuniska frankový monetární systém (do roku 1957). Bankovka o nominální hodnotě 5 dinárů se pak objevuje ve všech vydaných emisích bankovek vyjma emisí z roku 1986 a 2005–2008. Těch bylo do roku 2013 dvanáct. V emisi z roku 1960 & 1962 byla bankovka 5 dinárů emitována dokonce dvakrát.
V následujícím příspěvku se budeme detailněji věnovat bankovce z roku 2013, Pick#95a. Emitentem bankovky je Banque Centrale de Tunisie. Bankovka je vybavena holografickým pruhem, který se označuje jako tzv. semiholografický pruh. V roce 2014A byl tento termín poprvé použitý v rozsáhlé studii o hologramech a jejich variantách. Ochranná funkce semihologramů je založena na jejich vizuálních projevech (barevnost, kinetické a 3D efekty), které jsou důsledkem difrakce světla na detailech struktury na úrovni nanometrů. Mikrostruktura je většinou reliéfní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
Brunovského emise
Poslední socialistické bankovky
Po krátkém intermezzu z přelomu 60. a 70. let, kdy byl dán prostor novým a neotřelým návrhům, přistoupila Státní banka československá (SBČS) ve spolupráci s federálním ministerstvem financí k sestavení jmenného seznamu výtvarníků, kteří by přicházeli v úvahu při tvorbě nových platidel.
Příčiny k vytvoření seznamu „povolených“ umělců byly hned dva. Za prvé se jednalo o důvody ryze praktické, kdy se po zkušenostech z minulých let se SBČS často setkávala s množstvím nedostatečně kvalitních výtvarných návrhů a v druhé řadě hráli svou roli i důvody ryze ideologické. Patřičné úřady nechtěly riskovat podobný debakl, jaký nastal s vítězným návrhem nerealizované desetikoruny režimu nekonformního Oldřicha Kulhánka s portrétem sv. Jakuba z Levoče.
Nastupující normalizace se ale projevila nejen kádrováním povolených umělců, ale také změnou ideových motivů. Na rozdíl od předešlých let tak už nebylo myslitelné, aby se v návrzích nových platidel objevily náboženské motivy, ale naopak byl dán prostor socialistickým tématům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.