Mincovna Pražská mincovna budila pozornost NA SVĚTOVÉ VÝSTAVĚ MINCÍ V BERLÍNĚ

25 ÚNOR 1948

Tisková zpráva Pražské mincovny a.s.

PRAHA 20. ÚNORA 2014

Komunistický převrat v únoru roku 1948 pohřbil naděje na pokračování demokratického politického systému v poválečném Československu. Šestašedesáté výročí této smutně proslulé události připomíná mimořádná ražba Pražské mincovny. Emise je pokračováním série, kterou mincovna vydává jako připomínku komunistické perzekuce. Po medailích s názvy 21. srpen 1968, 17. listopad 1989, Milada Horáková a Heliodor Píka přichází nový titul MEMENTO 25. ÚNORA 1948 – KOMUNISTICKÝ PUČ V ČESKOSLOVENSKU. Součástí emise je i exkluzivní medailon vyvedený pouze jako jediný exemplář.

Znát svoji historii

Události, které mění dějiny, mají tendenci se v různých podobách vracet. Je tedy prospěšné si je připomínat, neboť historie skrývá mnohá poučení i varování. Po titulu upomínajícím na tragický rok 1968, přináší Pražská mincovna odkaz na další smutný letopočet s osmičkou na konci. Mimořádná emise je tentokrát zaměřená na zlomové události v únoru 1948, kdy se moci v Československu uchopili Gottwaldovi komunisté. Pojmy jako třídní nenávist, likvidace svobodného podnikání nebo politické procesy dnes neodmyslitelně spojujeme právě s obdobím, které následovalo po osudném datu 25. února 1948. Připomeňme si tuto dějinnou událost medailonem, jehož motiv umělecky ztvárnila jablonecká výtvarnice Petra Lamačová- Čánská. Kompozice vtisknutá do ušlechtilých kovů hovoří za vše.


Lícní strana (averz)

Historické události připomínají v symbolické podobě obě strany medaile. Lícní strana na velkém listu deklaruje dějinné datum 25. únor 1948, přičemž list je nahoře a dole obepínán ostnatým drátem, jako symbolem útlaku, uzavřenosti a izolovanosti. Z čárky nad slovem únor pokračuje pěticípá hvězdička a komunistické symboly srpu a kladiva jsou položeny na číslici osm, která se v dějinách národa často objevuje při významných událostech.


Rubová strana (reverz)

Také rubové straně dominuje symbolický list papíru, na němž jsou uvedeny základní lidské hodnoty, které by stát měl garantovat - demokracie, svoboda, pravda, právo a důstojnost. List je však roztržen po celé délce a zasahuje do něho ostří srpu, který společně s kladivem kompozici dotváří a evokuje zásah komunistické moci proti všem uvedeným hodnotám. Medaile je tak mementem doby a připomíná zlomovou událost, která poznamenala životy několika generací obyvatel v Československu.


Ryzí zlatý unikát

Celé emisi vévodí medailon z ryzího zlata o průměru 37 milimetrů a hmotnosti jedné troyské unce (1 Oz = 31,1 g), který je vyveden ve stylu proof (špičková kvalita). „Jedná se o skutečný unikát, protože v tomto provedení vznikl jako jediný exemplář,“ potvrdil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.  Jedinečnosti této ražby odpovídá i cena, která činí bezmála sto šedesát tisíc korun. O rovných sto tisíc korun méně zájemce zaplatí za medailon stejných technických parametrů, ale v provedení standard. V této verzi mincovna vyrazila devět exemplářů.  

Ražby z další zlaté řady mají hmotnost poloviční ( ½ troyské unce) a jejich průměr činí 28 milimetrů. Pětadvacet medailonů proof doplňuje pouze jediný kus, tentokrát v provedení standard.


Symbolických 1948 ve stříbře

Ve dvou velikostech vznikají i medailony stříbrné. Provedení proof a standard ale doplňuje oblíbená verze s povrchem opatřeným patinou. Jak už se u Pražské mincovny stalo zvykem, symboliku nese také početní limit jednotlivých emisí. Každá ze tří stříbrných variant je proto omezena maximálním počtem 1948 kusů. Ražby z ryzího zlata a stříbra doplňují také medailony z mědi.


Pohled do historie

25. únor 1948 – den, kdy českoslovenští komunisté dovršili proces převzetí moci ve státě. Převrat znamenal opuštění demokratických tradic první republiky a nástup totalitní moci jedné strany. První stalinské období nového systému poznamenaly kádrové čistky a vykonstruované procesy, kterým padla za oběť řada politických odpůrců režimu i samotných komunistických funkcionářů. K opuštění tvrdé linie došlo až po smrti sovětského diktátora Stalina a jeho československého spojence Klementa Gottwalda.   

O převzetí moci v Československu usilovali Gottwaldovi komunisté reálně brzy po skončení druhé světové války. Obratně přitom dokázali využívat nálady v tehdejší společnosti: zklamání z chování západních spojenců v roce 1938 a zároveň euforie po osvobození země sovětskou armádou od nacistů. V prvních poválečných volbách zvítězili komunisté v Čechách i na Moravě, pouze na Slovensku skončili druzí za Demokratickou stranou.

Tlak vůči politickým konkurentům z Národní fronty komunisté stupňovali od roku 1947. Napětí vyvrcholilo odvoláním obvodních velitelů Národní bezpečnosti v Praze. Ty nahradili velitelé loajální KSČ. Na protest proti tomuto kroku podali ministři ostatních stran demisi, neboť doufali, že prezident Beneš jmenuje úřednickou vládu a dojde na předčasné volby. Tím však Gottwaldovi postup jen ulehčili.  Prezident po nátlaku komunistického vedení, představitelů dělnických hnutí i ozbrojených Lidových milicí ustoupil a 25. února oznámil, že demisi demokratických ministrů a Gottwaldovy návrhy přijímá. Brána k nástupu totalitní moci se otevřela dokořán. 25. únor byl až do roku 1989 v kalendáři uváděn jako Významný den Československé socialistické republiky.

www.prazsk-amincovna.cz - Mincovna pro české sběratele. Mince a medaile z drahých kovů. ©2019 Pražská mincovna a.s.