Jak se dělá mincovna (13) Oběžné mince nejvyšších nominálů
Není mi známo, proč ČNB při koncipování nové měnové strategie zvolila systém, ve kterém se pro dva nominály používaly mince i bankovky.
Jednalo se o hodnoty 20 Kč a 50 Kč. Zřejmě zde svoji roli sehrála potřeba rychle získat značné množství oběživa a ověřit si vhodnost použitých materiálů s ohledem na jejich životnost v oběhu. Mincovna v této praxi shledávala svoji budoucí příležitost, neboť doufala, že mince nominálů 10, 20 a 50 Kč se v oběhu rychle uplatní a zásoby v trezorech ČNB se budou postupně ztenčovat. Tyto informace ČNB pečlivě tajila, neboť si nechtěla připustit myšlenku, že by se mýlila při odhadech chování lidí a jejich reakcí na nové české peníze. Hlavní otázkou bylo, jak dlouho se mince a bankovky stejného nominálu udrží v oběhu, respektive se vrátí do trezorů ČNB.
Mincovna měla již v roce 1994 jistotu, že začne s ražbou mince 10 Kč, v počtu 20 mil. kusů. Jednalo se o naprosto odlišný materiál, jak od haléřových hliníkových mincí, tak mincí korunových z materiálu ocel s niklovou galvanizací.
Materiál pro minci 10 Kč ČNB zvolila ocel, na kterou je za studena naválcován tenký plátek mědi. Vznikne tak plech sendvičového provedení, kde po obou stranách je patrná světle červená barva mědi a uprostřed se leskne proužek oceli. Mnohokrát jsme ve Schwerte u firmy Deutsche Nickel přímo u válcovacích stolic sledovali, s jakou přesností se nejdříve tvoří ocelový plech a následně se na jeho povrch z obou stran naválcuje slabá vrstva mědi. Jednalo se o unikátní technologii, na kterou byli technici ve výrobě právem pyšní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
FENOMÉN LIBRA Příběh librové mince 1983–2017
Librová mince slouží obyvatelům Spojeného království 34 let během kterých se na ní vystřídalo 25 reversů se symboly této hrdé země.
Byla to její hodnota, která způsobila že nakonec podlehla v nerovném boji s padělateli. 28. března 2017 proto vstoupila do oběhu nejbezpečnější mince světa, která vyzbrojena nejmodernějšími bezpečnostními technologiemi, má před sebou nelehký úkol obnovit důvěru ve zkompromitovaný nominál.
STRUČNĚ DĚJINY LIBROVÉ MINCE 1983-2016
Libra: bankovka a mince
Historie librové mince začíná roku 1489, kdy Jindřich VII. zavedl zlatý sovereign. Moderní sovereign byl znovu zaveden roku 1817 a byl používán jako mince s hodnotou Ł1 až do poloviny První světové války, kdy byl postupně nahrazován bankovkou. Roku 1978 byly vydány librové bankovky série D s Isaacem Newtonem na reversu. Protože bylo zřejmé, že klesá kupní síla libry, která hodnotou odpovídá spíše minci než bankovce, objevily se úvahy o zrušení bankovky. Pro zrušení hovořila i malá životnost bankovky, průměrně 9 měsíců oproti 20 letům u mincí. Dalším důvodem pro zavedení mince byl prudký rozvoj prodejních automatů. Po poradě s obchodníky a dalšími zájmovými skupinami bylo 31. července 1981 oznámeno, že bude bankovka nahrazena mincí. Librová bankovka, naposledy vydaná 31. prosince 1984, přestala být zákonným platidlem 11. března 1988. Librové bankovky jsou nadále emitovány pro Jersey, Guernsey, Isle of Man a Royal Bank of Scotland. Zpočátku neoblíbené librové mince se dostaly do oběhu 21. dubna 1983 v nákladu 443 053 510 kusů. Od té doby bylo vyraženo 2,2 miliardy kusů a podle Royal Mint se jich v roce 2014 nacházelo v oběhu 1 553 000 000 a dalších 433 milionů kusů měli lidé doma v pokladničkách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
PRAŽSKÁ MINCOVNA