Ze světa kovových známek (5) Výtahové známky
Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy.
Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy, jimž jsme věnovali článek v minulém čísle...
Známky, které prodával správce domu, nebo platné mince se vhazovaly před jízdou do mincovního automatu v kabině výtahu. Ražby z doby c. a k. rakouské monarchie zastupovaly niklový, později železný dvacetihaléř, vzor 1892 respektive 1916 o průměru 21 milimetrů. Tento parametr splňují z mně známých výtahových známek pouze dvě ražby, známka podniku na výrobu výtahů Ing. Jaroslav Moučka založeného roku 1905 (obr. 1) a známka, kterou vydalo Lidové stavební a bytové družstvo v Plzni (L. S. B. D.). (obr. 2) Známky s hodnotou 20 (haléřů) odpovídajících parametrů mi nejsou známy. Výtahové známky o větším průměru 24,5 a 25,1 mm jsou podle svého provedení nejstarší, dozajista ražené ještě za Rakouska-Uherska pro domy čp. 239-II a 977-II v Praze Novém Městě, ale žádnou určitou minci tehdejších peněžních soustav nenahrazovaly (obr. 3-4). V období první republiky i Protektorátu Čechy a Morava byly výtahové známky ekvivalentem padesátihaléřové mince, vzor 1921 či 1940. Nominální hodnota 50, ovšem bez uvedení názvu dílčí měnové jednotky, byla na některých známkách i uvedená (obr. 5). Známky z této doby měly identický průměr 22,0 mm jako obě výše uvedené mince a mohly být padesátihaléři i nahrazeny. Znamená to tedy, že všechny výtahové známky průměru kolem 22 mm vznikly nejdříve v roce 1921, kdy bylo s ražbou padesátníků započato. Po druhé světové válce se od praxe užívání výtahových známek upustilo a náklady na výtah byly zahrnuty do nájemného.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
Mincovnictví USA (6)
Sběratelé, rarity a pamětní mince
Ve 20. letech 19. století přestaly být mince pouhým platidlem a staly se ceněným dokladem bohaté historie USA. Sběratelé pátrající po raritách se nezřídka stávali oběťmi podvodů ze strany obchodníků nebo dokonce samotné mincovny, kde docházelo k ilegální doražbě vzácných ročníků. Ražba pamětních mincí zahájená roku 1892 dokázala oslovit nejen sběratele ale i širokou veřejnost.
Počátky numismatiky v USA
V době, kdy mincovna ve Filadelfii razila roku 1792 své první mince, v USA neexistovali sběratelé. Jinak tomu ale bylo v Anglii, kde se intenzivně sbíraly tokeny a rané anglické a antické ražby. Byli to právě angličtí sběratelé, kteří si povšimli prvních amerických mincí, a ty si našly cestu do britských mincovních kabinetů. První sbírky na půdě USA vznikaly ve 20. letech 19. století a spolu s nimi se objevil zájem o vzácné ražby. Mince, která se dočkala titulu „Krále mincí USA“ vděčí za svůj vznik snaze USA získat obchodní koncese v Ománu a Siamu. Součástí daru tamním vládcům byly i mincovní sady, obsahující všechny autorizované nominály od 1/2 centu až po eagle. Když ale ministerstvo zahraničí chtělo roku 1834 sady odeslat, ukázalo se že chybí dolar a eagle s ročníkem 1804. Záznamy mincovny prozradily, že roku 1804 sice bylo vyraženo 19 570 dolarů a 3757 eagle, ale jednalo se o ročníky 1802 a 1803.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
PRAŽSKÁ MINCOVNA