Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky
Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.
Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).
Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu
Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně
kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých
penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.
Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
100. VÝROČÍ BITVY U ZBOROVA Pamětní mince 500 Kč 2017
Jedinou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 500 Kč roku 2017 je mince k 100. výročí bitvy u Zborova, kterou vydala Česká národní banka 28. června 2017 na základě vyhlášky č. 169/2017 Sb.
Jde o druhou minci z volného cyklu s motivy významných událostí, souvisejících se vznikem samostatného československého státu.
Koncem roku 1916 začala ruská carská armáda připravovat velkou ofenzívu na východní frontě Velké války. Po Únorové revoluci převzala tyto přípravy Prozatímní vláda a operaci pojmenovala podle ministra války Kerenského ofenzíva. Ruská vojska zaútočila 1. července 1917 v Haliči na pozice rakousko-uherské a německé armády a 2. července proběhla v rámci této ofenzívy bitva u Zborova. S ohledem rostoucí nespolehlivost ruské armády chtěl její vrchní velitel generál Brusilov využít všech bojeschopných oddílů z řad dobrovolníků. Této možnosti využila i 1. československá střelecká brigáda, složená ze tří pluků, tvořených převážně dobrovolníky o síle kolem 3500 vojáků, kteří i přes špatnou výstroj a výzbroj prorazili rakousko-uherské linie na vedlejším směru ofenzívy. Rusko bohužel úspěchu československých legionářů příliš nevyužilo, po počátečním úspěchu ruská armáda ustoupila a samotná Kerenského ofenzíva skončila neúspěchem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
