Medaile Barack Obama bude z ryzího zlata a stříbra.
Nová česká medaile vydaná u příležitosti návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze bude ražená z ryzího zlata a k dostání bude i ve skromnějším provedení z ryzího stříbra.
Praha -
Ražbu medailí připravuje Česká mincovna v Jablonci n. Nisou. České veřejnosti bude představena během návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze dne 4.dubna 2009.
Zlatá medaile bude mít hmotnost jedné troyské unce, t.j. přibližně 31.1 gramu. Bude ražena z nejčistšího zlata ryzosti 999.9/1000. Tzn. že z 1000 dílů medaile je 999.9 z čistého zlata. Průměr medaile bude 37 mm. Medaile bude vydána v omezeném nákladu 500 ks.
Předpokládaná cena se bude pohybovat okolo 30.000 Kč.
Stříbrná medaile bude mít stejnou hmotnost (1 Oz). Bude ražena z nejčistšího stříbra ryzosti 99.9/100. Tzn. že z 100 dílů medaile je 99.9 z čistého stříbra. Průměr medaile bude 37 mm. Medaile bude vydána v omezeném nákladu 500 ks. Předpokládaná cena se bude pohybovat okolo 1.200 Kč.
Medaile budou raženy v provedení špičkové kvality, tzv. proof kdy je mincovní plocha medailí opakovaně leštěna až k dosažení zrcadlového lesku a reliéf medaile je matován.
Na licní straně medaile bude portrét Baracka Obamy. Rub medaile bude ztvárňovat panorama Pražského hradu a Bílého domu, které jsou sídly prezidentů České Republiky a Spojených států amerických.
Obě medaile jsou označeny značkou českého puncovního úřadu a vydává se k nim certifikát.
O obě medaile se předpokládá velký zájem. Vzhledem k nízkému nákladu a očekávané publicitě je pravděpodobné že budou vyprodány krátce po svém vydání. Zájemci z řad sběratelů a investorů si jej ale mohou rezervovat již nyní přes internet, na adresách :
MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.
Je
poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.
Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního
řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián
II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
