NOVÁ MEDAILÉRSKÁ KREV Absolventky jablonecké medailérské školy
V letošním roce na Vyšší odborné škole – Obor ražená medaile a mince při SUPŠ Jablonec nad Nisou – úspěšně dokončily studium tři nadějné medailérky – Mária Filová, Ludmila Kodytková a Barbora Josifová.
Každá si v rámci své závěrečné práce zvolila vlastní téma, které zpracovala a vyjádřila ve formě ražené medaile nebo medailí. Realizace závěrečných prací byla zakončením tříletého studia, během kterého tyto autorky vytvořily řadu hodnotných návrhů mincí a medailí. Některé z těchto návrhů se dočkaly realizace a uvedení do oběhu. Představme si jednotlivé absolventky a výsledky jejich práce podrobněji.
Mária Filová Narodila se 3. 4. 1981 v Žiaru nad Hronom. Po ukončení základní školy začala studovat na Súkromé stredné umelecké škole Hodrušé– Hámre, kde se vyučila rytečkou kovů. Po maturitě se odvážně vydala do České republiky a našla si práci v tiskařské firmě, kde pracovala více než deset let. V roce 2013 byla přijata na VOŠ v Jablonci nad Nisou. Mária Filová přistupovala ke studiu a možnostem, které jí jablonecká škola nabízela, velmi zodpovědně a cílevědomě pracovala na rozvoji svého talentu. Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Mária zvítězila v několika studentských soutěžích, které pro studenty VOŠ pravidelně vypisuje Česká mincovna. Tyto vítězné práce byly zrealizovány a dostaly se do oběhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Mince Rudolfa II. v Uhorsku
Po nástupe Habsburgovcov na trón sa začala nová etapa v mincovníctve Uhorska. Do popredia sa
dostali podobne ako v mnohých iných krajinách Európy nové typy mincí – toliare, podľa ktorých sa pomenovalo celé jedno obdobie mincovníctva.
Rudolf II. po svojom nástupe na uhorský trón v roku 1576 nadviazal na razbu mincí svojich predchodcov. V Uhorsku sa počas jeho vlády produkovali takmer všetky druhy strieborných a zlatých mincí.
Dukáty
Medzi významné nominály patrili zlaté mince nazývané dukáty. Ikonograficky nadviazali na razby predchádzajúcich panovníkov. Na ich averze sa nachádza Madona s dieťaťom a na reverze je umiestnená stojaca postava svätého Ladislava (obr. 1). K zásadným zmenám v ikonografii dukátov došlo až v roku 1598, kedy sa v opise vypustilo meno sv. Ladislava (S LADISLAVS REX) a nahradilo sa menom panovníka. Svätého Ladislava potom pripomínala okrem postavy už len skratka S-L (SANCTUS LADISLAUS) alebo L-S, ktorá bola umiestnená po stranách stojaceho svätca. Je zaujímavé, že k tejto zmene došlo len v sedmohradských mincovniach Baia Mare (Nagybánya, Neustadt) a v Kluži (Kolozsvár, Klausenburg, Cluj-Napoca). Cieľom uvedenej reformy bolo vytlačenie obrazu sv. Ladislava ako jedného z najdôležitejších uhorských svätcov z mincovníctva. Takéto zmeny dokladajú habsburské snahy o unifikáciu mincovníctva vo všetkých krajinách patriacich pod ich nadvládu. Najďalej táto reforma zašla v Klužskej mincovni, kde sa v roku 1598 a v rokoch 1604–1605 razili mince výlučne podľa rakúskych vzorov. Radikálne zmeny sa ale nepodarilo doviesť do praxe všade. Svedčí o tom fakt, že v najvýznamnejšej uhorskej mincovni v Kremnici pokračovala razba dukátov naďalej v nezmenenej podobe. K malej zmene tu došlo len okolo roku 1604, kedy na averze pribudli dve ruže po oboch stranách Madony s dieťaťom. Razba dukátov v Uhorsku čo do počtu ročne vyrazených exemplárov nevykazovala stabilitu. Napriek tomu, že presný počet vyprodukovaných mincí máme zdokumentovaný len v niektorých rokoch vlády Rudolfa II., môžeme usúdiť, že ročná produkcia kolísala od 36 000 do 109 000 dukátov. Kolísajúcu tendenciu výroby môžeme badať aj pri ostatných nomináloch.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
