DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
Německá platidla po 2. sv. válce (4) Mince BRD a emise BBK II.
V minulé části našeho přehledu německých platidel jsme se krátce zmínili o emisi BBK I, ke které se později vrátíme v samostatném článku, v němž se budeme věnovat detailům kolem typologie a především číslování.
V dnešním díle se naopak zaměříme na mince Deutsche Bundesbank (DBB) z období let 1950–2001 a emisi BBK II.
Před samotným popisem platidel se nejdříve opět vrátíme o několik let nazpět. Po přijetí měnové reformy v červnu 1948 se vztahy mezi západem a SSSR značně vyhrotily. Na měnovou reformu se sovětské vedení rozhodlo zareagovat totální pozemní blokádou Berlína. Hlavní město se totiž podobně jako zbylé části Německa dělilo do čtyř sektorů pod správou jednotlivých okupačních mocností, ovšem svou geografickou polohou se jako celek nacházelo uvnitř sovětské zóny. Této izolace se rozhodl Sovětský svaz využít a pod záminkou ochrany jím kontrolované části Německa před spekulanty s měnou nechal uzavřít všechny přístupové cesty do města s úmyslem nechat obyvatele zcela vyčerpat a vyhladovět.
Stalin tímto krokem usiloval o prolomení odporu západu a rozšíření své sféry vlivu na celé Německo. Blokáda trvala od 24. 6. 1948 až do 12. 5. 1949. Během této doby se tak západní sektory Berlína ocitly odříznuty od veškerého pozemního zásobování a to včetně vodních cest a dodávek elektrické energie. Američané a Britové se k blokádě postavili čelem a bez „horkého“ konfliktu situaci vyřešili leteckým mostem. Díky jedinečné organizaci, technice a lidské dovednosti bylo během jedenáctiměsíční blokády dopraveno do Berlína na 2,2 milionu tun potravin, uhlí, stavebního materiálu a dalšího zboží v přibližně 277 000 letech1. Pro Sovětský svaz se však ve výsledku blokáda ukázala jako kontraproduktivní, neboť nejen že Stalin nedosáhl svých cílů, ale současně i kooperace mezi západními mocnostmi a německým obyvatelstvem stmelila vzájemné vztahy. Po ukončení blokády se západní spojenci vyslovili pro souhlas s novou západoněmeckou ústavou2 a 7. 9. 1949 vznikl nový stát Spolková republika Německo (Bundesrepublik Deutschland - BRD). Východní zóna na nastalou situaci 7. 10. 1948 zareagovala obdobně, když vyhlásila druhý německý stát a de facto sovětský satelit Německou demokratickou republiku (Deutsche Demokratische Republik - DDR).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Libra Velké Británie (1)
Bankovky Spojeného království
O variantách libry, související s librou britskou, jsme čtenáře informovali v poměrně rozsáhlém seriálu publikací již dříve (M & B; 2014–2015). Jednalo se o libru severoirskou a libru skotskou. V této souvislosti je na místě zopakovat tu skutečnost, že libra britská je současně platná na území severního Irska a také na území Skotska. Severoirskou a skotskou libru však nelze používat v bankovním sektoru ve Velké Británii. Je to dáno tím, že tyto lokální varianty libry jsou tištěny bankami, jak jsme již referovali dříve, mající charakter privátních bankovních domů. Na území Skotska jsou to tři banky a na území Severního Irska dokonce čtyři bankovní ústavy.
Pro charakteristiku britské libry lze v mnohém použít podobnou argumentaci, jako v případě libry skotské a severoirské (období do decimalizace po roce 1971). Oficiální ISO 4217 kód měny je GBP (pound sterling, british pound). Jednu £ po provedené decimalizaci tvoří 100 pencí. Ty se od roku 1972 označují jako nové pence (new pence). Značka pro libru je £ a v angličtině se dává před sumu. Podobně je značka lokalizovaná před nominální hodnotu na bankovkách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.