ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (39) Účelové známky ražené rubními razidly
Známky ražené oboustranně pouze rubními razidly jsou sběratelům účelových známek dobře známé, nelze však říci, že by patřily k vyhledávaným komoditám.
Důvod je prostý, nevážou se k určité lokalitě ani konkrétnímu vydavateli a jsou kolem nich mnohé otazníky. Kdo je nechal razit, proč a k čemu byly vyrobené a jsou to vůbec všechno české ražby? Odpovědi lze nalézt v následném textu.
Přiřazení nesignované účelové známky určitému výrobci je nesnadné, protože studií zaměřených na produkci ražeben, z nichž by se mohlo vycházet, je poskrovnu. Z dochovaných nabídkových katalogů výrobců účelových známek je známo, že součástí nabídky byly hotové vzory pro rubní strany známek k různým účelům. Zákazníci si z nich vybírali vhodný motiv pro určitý druh známky. Identické reversy se tudíž opakují na účelových známkách různých vydavatelů. Pokud jsou známé ze vzorníku konkrétní firmy nebo ze známek uveřejněných s výrobním původem, lze podle nich určit výrobce. Aby to nebylo tak jednoduché, nutno konstatovat, že vzácně docházelo k napodobování či přímo kopírování vzorů konkurence.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
JERUZALÉM ZE ZLATA
Budova Nejvyššího soudu
O řadě izraelských zlatých investičních mincí vydaných Izraelskou bankou (Bank Jisrael) jsem psal v číslech 6/2014 a 4/2015 tohoto časopisu. Řada se postupně doplňuje o nové mince s architektonickými památkami a skvosty Jeruzaléma. V loňském roce tuto řadu doplnila zlatá uncová mince v hodnotě 20 NIS, na jejímž reversu je vyobrazena budova Nejvyššího soudu.
Roku 1986 byla vypsána mezinárodní architektonická soutěž na návrh budovy Nejvyššího soudu v Jeruzalémě. Soutěže se zúčastnilo mnoho významných architektů, mezi nimiž byli například americký Richard Meier nebo mexický architekt Ricardo Lagorreta. Soutěž nakonec vyhráli dva izraelští architekti Ram Karmi a jeho sestra Ada Karmi-Melamed. Po několikaleté výstavbě byla roku 1992 budova Nejvyššího soudu dokončena a slavnostně otevřena.
Dvacetišekelová mince má shodné parametry s předchozími mincemi této řady: Průměr 32 mm, hmotnost 31,1 g, ryzost 999/1000 Au a počet vydaných mincí 3600 kusů. Jako u předchozích mincí této řady je jednotný avers. V jeho horní části je státní znak Izraele. Pod ním je vyobrazení lva, který je symbolem Judska a izraelského kmene Juda. Reliéf lva je převzat z pečetítka pocházejícího z 8. století př. n.l. a nalezeného během vykopávek na Tel Megido.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.