ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Máte zlato skladem? Zlato skladem je výrazně označeno textem SKLADEM. Máte-li zájem o větší množství stejného výrobku, nebo výrobek není k dispozici na vámi preferované prodejně, potvrdíme vám jeho dostupnost obratem.

Je aktuální cena zlata? Výkupní i prodejní ceny aktualizujeme denně. U objednávek investičního zlata, stříbra, platiny a dalších investičních kovů je cena fixována NONSTOP. Úhradu stačí provést během dalšího pracovního dne.

Je zaslání zlata bezpečné? Absolutně. Máme 20 let zkušeností s diskrétním a hlavně spolehlivým doručováním hodnotných zásilek našim klientům v ČR i na Slovensku.

Dodáváte zlato i na Slovensko? Áno. Vaše objednávky si môžete vyzdvihnúť v Bratislave, Brně alebo vo Vsetíne. Spoľahlivo vám ich doručíme aj do každého mesta a obce Slovenska.

200 Kč Petr Vok z Rožmberka Proof

Petr Vok z Rožmberka

Předložené návrhy budoucí mince hodnotila dne 4. května 2010 Komise pro posuzování návrhů na české peníze. Odbornou poradkyní byla prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc. z Filosofické fakulty University Karlovy. Soutěže se zúčastnilo 21 výtvarníků, kteří předložili 27 sádrových modelů. V prvním kole komise vyřadila z dalšího hodnocení 15 sádrových modelů, a to pro nepříliš přesvědčivé portréty Petra Voka z Rožmberka či nedostatečné vystižení jeho osoby, případně pro výtvarné nedostatky v kompozici, písmu či modelaci. Sedm návrhů, které se vyznačovaly kvalitnějšími portréty a vyšší výtvarnou úrovní, získalo odměnu ve druhém kole.

Do třetího kola postoupilo pět návrhů, které podle mínění komise nejlépe vystihovaly zadané téma a z výtvarného hlediska byly nejzdařilejší. První cenu získal návrh MgA. Jana Háska pro originální, vkusné řešení obou stran mince a moderně stylizovaný portrét Petra Voka, který ale nevybočuje ze ztvárnění doby, ve které Vok žil. Druhou cenu obdržel návrh pana Jaroslava Bejvla za znamenitou portrétní stranu a krásné řešení lícní strany se ztvárněním pohřebního štítu. Třetí cenu komise udělila návrhu Mgr. Petra Horáka za velmi dobrý portrét, vyváženou lícní i rubovou stranu a hezky řešený znak Petra Voka. Návrhu akademického sochaře Jiřího Harcuby a návrhu akademického sochaře Michala Vitanovského komise udělila ve třetím kole mimořádnou odměnu.

Bankovní rada rozhodovala o realizaci mince dne 27. května 2010 a využila svého práva vybrat k realizaci jiný návrh než oceněný první cenou. Jako nejvhodnější k ražbě bankovní rada označila kombinaci lícní strany návrhu pana Jaroslava Bejvla, který byl oceněn druhou cenou, a rubové strany návrhu Mgr. Petra Horáka oceněného třetí cenou. U návrhu Mgr. Petra Horáka bankovní rada zároveň doporučila upravit písmo, aby bylo sjednocené s písmem pana Jaroslava Bejvla, a odebrat ztvárnění růže mezi letopočty. Emise mince je naplánována na 19. října 2011.

1. cena

2. cena

3.cena

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu investičního zlata.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

K počátkům ražby malých grošů Zajímavé ražby z Nume.cz

Počátek ražby malých grošů bývá spojován se jménem císaře Rudolfa II. (1576-1611).

První malé groše s letopočty 1577 a 1578 skutečně nesou císařovu iniciálu a v opisu zpravidla jeho jméno se zkrácenou titulaturou. Ražba Rudolfových malých grošů však byla pouze logickým vyústěním složitých jednání o minci mezi českým sněmem a císařem Maxmiliánem II. (1564-1576) započatých po zrušení krejcarového měnového systému pro české země v roce 1573.

Krejcarový měnový systém byl oficiálně zrušen na jaře 1573 a nová ražba v tolarovém měnovém systému byla obnovena v průběhu tohoto roku. Provizorně, až do doby vydání nového mincovního řádu, bylo ve všech českých mincovnách raženo podle mincovního řádu z roku 1547. Z drobných a středních nominálů byly raženy malé a bílé peníze a bílé groše ve vzájemném hodnotovém poměru 14:7:1. Na základě výsledků zdlouhavých dvouletých jednání mezi českým sněmem, císařem, českou komorou a mincovnami byl českým sněmem počátkem léta 1576, tedy ještě za vlády Maxmiliána II., schválen a vydán nový mincovní řád.
V novém mincovním řádu, ve výčtu ražených nominálů, se poprvé setkáváme s malým grošem jako polovinou bílého groše. V textu sněmovního usnesení čteme: „Grošuov bílých na hřivnu vcházeti má sto a dvaceti šest kusuov dva peníze bílé ... Item, puol groše bílého na sedm peněz malých též bito býti má ...“ Česká nominálová soustava na úrovni mincí drobných a středních hodnot, ve kterých probíhala naprostá většina běžných denních plateb, byla doplněna novým nominálem.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013

Ze světa kovových známek (6) Telefonní známky

První známky do telefonních automatů byly u nás zavedeny některými pražskými hotely a restauracemi patrně již v době mezi válkami1.

(Obr. 1 2, Obr. 2) V tomto období se do veřejných telefonních stanic užívaly jednokorunové mince vzor 1922 (Ø 25 mm, 6,66 g). Podle metrologických údajů shodných s prvorepublikovou jednokorunovou mincí lze usuzovat na telefonní známky u ražeb, kde to není z legendy ani obrazu zřejmé. (Obr. 3, 4)

Některé privátní telefonní známky se lišily průměrem i hmotností od soudobých mincí. Užití telefonního automatu tak bylo omezeno na držitele zvláštních známek, vydávaných provozovatelem telefonního automatu, zpravidla hotelem. Průměry těchto známek byly 27 a 29 mm. (Obr. 5)
Zvláštní známky do veřejných automatů vznikly až na počátku čtyřicátých let v období Protektorátu Čechy a Morava. Okolnosti vzniku protektorátních telefonních známek byly dostatečně popsány v literatuře, odkazuji tak na práci Likovský-Štemberg-Šůla (1997). Zde bych pouze uvedl, že výrobcem telefonních známek pro Telefonní automatovou akciovou společnost (TAAS) byla ražebna Vladimír Podivín Praha. Známky měly kompenzovat nedostatek jednokorunových mincí vzor 1922 tezaurovaných obyvatelstvem do doby, než budou vyražené v dostatečném množství protektorátní jednokorunové mince. Dvojjazyčné českoněmecké známky byly ražené ve čtyřech značených emisích v celkovém nákladu 1 100 000 a jejich platnost byla ukončena na jaře 1944. Od ledna 1944 je v upravených automatech nahradily zinkové protektorátní jednokorunové mince. (Obr. 6)

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012