ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Česká mincovna není státní podnik? Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.

Česká mincovna nevydává české mince? Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.

Proč je na české minci cizí královna? Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.

Kdo vykupuje mince České mincovny? Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.

Vstup ČR do schengenského prostoru - Au

Vstup ČR do schengenského prostoru – Schengenským prostorem je označováno území států, které přistoupily na dohodu, umožňují svým občanům volně překračovat státní hranice, aniž by museli projít celní kontrolou. Prostor pokrývá evropské státy a některá zámořská území členských států.

Dohoda dostala název podle lucemburské obce Schengen, kde byla 14. června 1985 podepsána zástupci Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska. Postupně přibyly další státy, takže schengenský prostor v současnosti pokrývá převážnou část západní, střední a severní Evropy.

Česká republika se ke stávajícím členům připojila 21. prosince 2007 (přístupová dohoda byla podepsána o tři roky dříve). Společně s ní do Schengenu vstoupily i Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Malta.

Schengenské dohodě předcházela dohoda Saarbrückenská, uzavřená mezi Německem a Francií v roce 1984. K nim se připojily země Beneluxu, které byly už předtím provázány celní a hospodářskou unií.

Země Schengenu zavedly přísnou kontrolu na svých vnějších hranicích, vnitřní hranice však prakticky zmizela a obyvatelé členských zemí mohou volně cestovat bez jakýchkoliv administrativních procedur. Kontroly na vnitřních hranicích však mohou být po omezenou dobu obnoveny, zvláště pokud si to vyžaduje bezpečnostní situace.

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu investičního zlata.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Nume.cz Nový numismatický aukční portál

V loňském roce byl na adrese www.nume.cz spuštěn nový aukční portál, který obohatil nabídku numismatického materiálu pro všechny, kteří si zvykli obchodovat a získávat mince, medaile, papírová platidla a řády do svých sbírek na internetu.

V loňském roce byl na adrese www.nume.cz spuštěn nový aukční portál, který obohatil nabídku numismatického materiálu pro všechny, kteří si zvykli obchodovat a získávat mince, medaile, papírová platidla a řády a vyznamenání do svých sbírek na internetu. Na otázky M&B odpovídá Tomáš Smělý, ředitel společnosti NUME ONE s.r.o.

Proč jste se rozhodli Nume založit?
Jaký je váš cíl?.

Prvotní inspirací byl určitě ohromný rozvoj internetového sběratelství ve všech možných podobách. Uvědomili jsme si, že díky internetu se v posledních letech objevila celá nová velká skupina sběratelů a příznivců numismatiky. Přišlo nám zajímavé spojit klasickou a ověřenou formu internetových aukcí s kvalitním informačním servisem. Naší ambicí je uspět nejen na poli internetových aukcí ale poskytnout sběratelům informační zázemí tak, aby sbírání mincí nebylo jen o vlastnění, ale také o vědění. Teprve potom se sběratelství mincí stává trvalou vášní na celý život.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013

Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa

Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.

Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.

Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.